Dovolená na Velké Fatře na Slovensku - den první: cesta + Ružomberok

Škola nám letos skončila o týden dřív, kvůli stavbě výdejny obědů. Co s nadbytečným časem? Co třeba vypravit se na Slovensko, kde ve stejném termínu měli svůj rekondiční pobyt slovenští Williamsáci (s mini českou účastí)? Služby hotelu, kde byla česko-slovenská výprava ubytovaná, jsme odmítli, nemáme na slovenské hotely zrovna štěstí (zpravidla problémy s bezlepkovým jídlem, wi-fi pokrytím, nadměrným množstvím lidí ve společných prostorách - rozuměj hlukem -  a v neposlední řadě s cenou za to vše). A tak jsme využili Booking a našli si krásný apartmán v Hrabovém u Ružomberka. Apartmán s výtahem, wifinou, rozlehlým balkonem, vlastním parkovacím stáním, pračkou a výhledem na lanovku, za krásnou cenu, to zní jako plán na ideální dovolenou:-) S sebou jsme vzali tetu Lucii a vyrazili.

Apartmán Helena

Cesta z Česka přes Pardubice, Litomyšl, Olomouc, Jablunkov, Žilinu byla překvapivě rychlá a pohodlná. Na Slovensku jsme byli mnohem dříve, než jsme čekali (taky jsme kvůli dešti trochu omezili přestávky). Ubytování také v pohodě, ten správný trezorek s klíči jsme našli rychle. Zabydleli jsme se, prošli se po okolí (prý pozor na medvědy!), s Lucií si natrhaly opožděnou svatojánskou kytku, a pak se vydali podívat na blízký Ružomberok. 

Zaparkovali jsme před zdejším muzeem a obhlídli centrum. 

Bárta nadchl jeden z paneláků v centru, kde byl otevřený vchod a on si tak mohl zblízka problédnout jejich výtah. Vypadalo to, že nejzajímavější část dovolené právě proběhla... 

Město samotné mě úplně neoslnílo, co mě ale dostalo byl všudypřítomný kult Andreje Hlinky, rodáka z blízké dědiny Černová.  Andrej Hlinka (1864  - 1938 Ružomberok) byl slovenský katolický kněz, politik, vůdčí osobnost slovenského národního hnutí, zakladatel a vůdčí osobnost Hlinkovy slovenské ľudové strany (tzv. Ľuďáků). V Ružomberku na Hlinku upomíná několik pamětních desk, socha a podržte se....:  MAUZOLEUM!  Monumentální stavba se rozkládá pod kostelem sv. Ondřeje, kde Hlinka sloužil jako farář, původně to byl pomník vojáků z 1. světové války. Hlinkovo tělo tu však bylo jen několik let (od roku 1941 do roku 1945), před příchodem Rudé armády byly ostatky převezeny na neznámé místo (a dosud se je  najít nepodařilo).  Kámen na stavbu mauzolea byl každopádně dovezen od nás, z Liberce:-)

Večer jsme si s Lucií pustily opravdu divný film Muž se zaječíma ušima - 56% na ČSFD je až až. A přitom Martin Šulík, jehož Zahradu jsem zbožňovala...