Bartolomějův blog - ze života kluka s Williamsovým syndromem

Do rané péče už pěknou řádku let nepatříme, bohužel. Přesto jsem ale s libereckým střediskem, aktuálně zvaném Centrum LIRA, pořád nějak v kontaktu. Dostávám i pozvánky na jejich akce, a tak jsme letos s Bártem před vánoci využili i nabídky zavítat na jejich vánoční setkání. Bárt se těšil na muzikoterapeutku Zuzku, která ale kvůli miminku nedorazila. Nebylo tu moc dětí, ale přece jen - jedno miminko a jeden brečící chlapeček udělaly své. Bárt se schoval v jedné z učeben, kde se ho ujala naše bývalá konzultantka Kateřina a společně namalovali obrázek. Já jsem si zatím dala kafe, ochutnala cukroví, bramborový salát a řízek a příjemně si popovídala.  Děkujeme za pozvání:-) http://www.centrumlira.cz/    

Inspirativní blog Společnosti pro ranou péči plný nápadů na stimulaci a rozvoj dětí:  http://ranapece.blogspot.cz/

Poslední den prázdnin jsem Bárta ukecala k procházce lesem. Dojeli jsme autobusem MHD do Kateřinek, a pak jsme kolem Mlynářova kamene došli k Hrobu mrtvých mužů - pomníčku v lese, který jsem neznala a na který mě upozornily mapy.cz. Pěkné místo. Před námi šel někdo, kdo si opakoval písmena a číslice a ryl je vždycky po pár metrech do půdy na pěšince. Bárta to docela bavilo a tak nám cesta pěkně utíkala. Kolem lesního koupaliště jsme pak zamířili do města - spustil se šílený liják a dost jsme zmokli. A navíc jsme s překvapením zjistili, že k zoo nejezdí tramvaje. Pěkný výlet to byl:-)                             

Minulý týdne jsme byli v naší liberecké knihovně na akci rane péče Centra LIRA. Záškodník Bartoloměj tam uloupil kočárek a odjel s nim výtahem. Naštěstí bez dítěte a naštěstí kočárek známé tety z rané péče. To byla ale legrace, zvlášť, když pak vystoupil a kočárek poslal do jiného patra. Krokoměr mi napočítal nebývalý počet kroků... Ne, nenudím se... O akci  tady .

Naše muzikoterapeutka Zuzka má fungl novou holčičku, dceru Kristiánku. Gratulujeme! Bála jsem se, že budeme bez hudby, ale naštěstí se Zuzce a tetám z rané péči podařilo najít náhradu - od listopadu bude mít pro děti tzv. muzikohrátky pan Martin Masák. Na první pohled trochu exot (no, mrkněte: http://www.uprimnost.cz/ ), ale rozhodující je, že Bartoloměj byl z první hodiny s ním úplně unešený. Hráli na bubny (šamanské i lidové písně), dupali do rytmu a Bárt dokonce zazpíval jakousi píseň. Něco jako uá, uá, uá:-) Nestačila jsem se divit! Tak ať nám to vydrží:-)

Bartoloměj docela dělá pokroky i na muzikoterapii. Už se dokáže zklidnit a spolupracovat. Mrkněte.  

Kateřina z rané péče nám přinesla novou hračku - kukátko, v originále Peephole. Princip je ten, že dřevěnou kartičku zakryjete jinou kartičkou, která má v sobě tři, dvě, nebo jednu díru. Dítě podle toho výřezu v otvoru poznává, co se na kartičce nachází - vybírá ze 6 možností, které má na velké přikládací kartě před sebou. Když jsou vidět 3 výřezy, je to snadné. Dva už jsou horší, nejtěžší je jeden otvor s nápovědou. Autor zřejmě nepočítal s nejtěžší variantou - jeden otvor a v něm obrázek vzhůru nohama (to se povedlo mně:-). Bartoloměj to zvládá docela bravurně, ale z nějakého důvodu tuhle hru nemá rád. "Uklidit, uklidit", to je nejčastější reakce. A to po něm chci poznat max. 6 obrázků...

Z rané péče jsme měli zapůjčenou docela hezkou hračku, teda zaujala zejména mě:-) Bartoloměj z ní moc nadšený nebyl, ale tu základní pozici zvládal docela pěkně. Spolu jsme pak postavili ještě dvě varianty z nabízených. Jednotlivé kostky do sebe pěkně zapadají, jsou i při stavění vcelku stabilní.