Bartolomějův blog - ze života kluka s Williamsovým syndromem

Třetí červnovou sobotu jsme vyrazili za kamarády do Českého ráje do krásného statku, kde trávili víkend, a s nimi výlet ze Svatoňovic na Kozákov. Pěkná cesta, fenka Suri, výhledy, tedy až asi na půl kilometrový úsek mezi Kvítkovicemi a Lestkovem, kdy cestu nějaký idiot zavezl sutí (už jsem to řešila s Klubem českých turistů - byli pěkně otrávení a budou to projednávat s příslušným obecním úřadem). Výstup na Kozákov opravdu otestoval mou morálku (a fyzickou kondici)... Završeno rozhlednou, odkud nás vítr málem sfoukl. Pěkné to bylo.

Posedlost výtahy nás stále ještě nepustila. A tak když jsem zjistila, že se v pátek u příležitostí Dne kraje koná den otevřených dveří na krajském úřadě, vůbec jsem nelenila. Vždyť u nás v Liberci máme nejdelší výtah páternoster v republice! Jezdí až do 16. patra. A vedle něj jsou pak dva rychlovýtahy až do 17. Sice jsme tu byli už několikrát, ale tohle se Bártovi nikdy neomrzí. A mne tentokrát nalákali na to, že se na vyhlídkové terase bude podávat káva. A opravdu, sice jsem si musela vystát frontu, ale káva s koláčkem z kavárny, která působí v Oblastní galerii, byla výborná. V budově i v přilehlých prostorách se konal i nějaký ten program pro děti - dílničky, závodění, dobrodružná poznávací hra na téma Mach a Šebestová - my jsme se ovšem zaměřili hlavně na výtahy a výhledy:-)

Každý rok v půli června se v Liberci koná divadelni festival pro děti Mateřinka. Přimotali jsme se s Bártem ke slavnostnímu průvodu herců městem u příležitosti zahájení festivalu. Divadla bohužel nenavštěvujeme, Bartoloměje nejsem schopná do sálu dostat. Bojí se tleskání, bojí se zvuků, které se linou (nebo mohou linout) z hlediště i z jeviště. Moc mě to mrzí, na to, že se svým dítětem budu hojně navštěvovat dětská představení, jsem se vždycky moc těšila... Ale i tak jsme si užili, hlavně ty naše "lítací slony", symboly festivalu...