Bartolomějův blog - ze života kluka s Williamsovým syndromem

Na dnešek hlásili největší teplo z celého týdne a tak jsme vyrazili ven - do lesa a dle možností i k vodě. Volba padla na procházku k pivovarským rybníkům, které se rozkládají nad pivovarem ve Vratislavicích. Bylo tu krásně. Bartoloměj vodu miluje, takže se neustále někde nakláněl a vypadalo to, že do rybníka v nejbližší chvíli zahučí. Nakonec jsme našli kompromis - potůček spojující jednotlivé tůně. Ovšem musel do něj v botách, protože naboso na kamínky odmítá. Mrkněte na videa.

V pátek 22.5.2009 jsme vyrazili do centra Liberce na Den parků. Avizovaná byla pohádka pro nejmenší - hrál se kus O Smolíčkovi. Akční scény (jelen honící a mlátící jezinky, skákající Smolíček apod.) se Bártovi moc líbily, ale část konverzační ho dost nudila. Museli jsme si na pomoc přivolat tátu, který to měl ostatně z okna stejně celé jako na dlani. Společně si oběhli ostatní atrakce a zjistili, že je to hlavně pro starší děti (vycpaná zvířata, kuličky, malování, vzdělávací akce od Divizny apod.).  Bartoloměj si ale stejně v parku pěkně zaběhal. Pak jsme se zašli podívat na živé žížaly a stonožky v průhledných piksličkách, igelitovou květinu jsme sice nevyrobili, ale Bárt si jednu ukořistil a nakonec ho ještě přišla obejmout Michalka z mateřského centra Krteček, která si ho den předtím velmi oblíbila. A podařilo se nám odejít ještě před deštěm. Takže spokojenost:-)

Dneska mě Bartoloměj překvapil. Po obědě nespal, protože řemeslník v sousedním bytě bez ustání vrtal,  a tak byl docela protivný. Říkala jsem si ale, že vydržíme do svačiny, a pak teprve půjdeme ven. Ťukám si tak něco do počítače, Bartoloměj se potlouká kolem a najednou mě tahá za nohu - v jedné ruce nese svůj svetr a ve druhé svou bundičku. "Co s tím budeme dělat, Bárte?", ptám se. A on zvedne ručičiky, jako že oblékat.  Tak jsem ho oblékla a začala vypínat počítač, načež se Bartoloměj objevil s mým svetrem v ruce. Tak to už jsem nemohla odolat. Oblékla jsem se a Bárt mě za ruku odvlekl ke dveřím - cestě ven už nebránilo nic:-) Tak to bylo poprvé, co něco podobného udělal. Zatím se jeho vyjadřování přání omezilo na podávání hraček, které chtěl, abychom spustili/rozpohybovali, otevřeli/pustili apod. Například bublifuku, nebo kostiček. Anebo tahá za ruku  - třeba k oknu, abychom ho zvedli a nechali podívat se ven. Ale takhle sofistikovaný způsob přemlouvání - přinesen