Bartolomějův blog - ze života kluka s Williamsovým syndromem

První vysvědčení:-) Dneska byl prý Bart ve škole za největšího snaživce, věděl, že na něj doma čeká překvapení za vysvědčení. Netušil chudák, že vysvědčení jsou už napsaná. Každopádně pro mě nejhezčí dárek narozeninám:-)

Včerejší akce - představení nově vzniklé nezávislé platformy rodičů, kteří chtějí, aby se jejich děti s postižením či znevýhodněním vzdělávaly v běžných školách - se ocitla v hledáčku novin i televizí. Inu, po vystoupení páně prezidenta se tohle téma stalo populárním. Tahle platforma nemá ambice ani v programu rušit praktické či speciální školy. Nikomu neubíráme možnost vzdělávat se ve speciálním vzdělávacím proudu, zároveň ale chceme, aby rodiče, kteří se v souladu se zákony naší země rozhodnou, že chtějí své dítě s handicapem integrovat, tuto možnost měli a jejich děti získaly i odpovídající podporu, bez které inkluze fungovat nemůže. Každý by měl mít právo zvolit si, co je pro jeho dítě to nejlepší. Pár ohlasů z tisku, v některých najdete i naší "úspěšnou story":-) Míra zkreslení je v rámci tolerance:-) http://www.denik.cz/z_domova/rodice-se-spojili-ve-snaze-o-zacleneni-postizenych-do-bezne-skoly-20150127.html http://www.denik.cz/z_domova/matka-bezna-zakladka-za

Jsem ráda, že jsem se stala součástí:-) Nově utvořená aliance Rodiče za inkluzi se dnes představila odborné i široké veřejnosti za velké účasti rodičů i zájmu médií. Jedná se o neformální platformu spojující rodiče dětí, které vyžadují ve vzdělávání nestandardní přístup, ať již kvůli svému zdravotnímu handicapu či sociálnímu znevýhodnění své rodiny. Rodičům těchto dětí byla většinou doporučována praktická nebo speciální škola, oni si však přáli, aby jejich děti vyrůstaly a žily v normální většinové společnosti. A z vlastní zkušenosti již vědí, že je to možné. Základním principem inkluzivního vzdělávání je společná třída pro všechny při respektování toho, že cílovou laťku má každý nastavenou jinak vysoko. Pokud má postižené či znevýhodněné dítě možnost setkávat se s nehandicapovanými vrstevníky, naučí se překonávat překážky, prosazovat svoje názory a rozhodovat o svém životě. „Jsem přesvědčená, že v normální škole se toho Bartoloměj naučí víc, hlavně v sociální oblasti. Naučí se komunik

Dnes ze školy...

Den s fotografem Janem Langrem ze serveru čt24 - focení dítěte integrovaného v běžné základní škole. Mělo by to podpořit aktuálně vznikající alianci Rodičů za inkluzi, ukázat, jak může dítě s postižením v běžné škole fungovat. Jsem zvědavá, co se podařilo nafotit, Bartoloměj má "úchylku" na foťáky se zoomem, takže foťák vytěsnil na celý den všechny jeho ostatní zájmy. Fotila se ranní cesta do školy, práce ve třídě s paní učitelkou i asistentkou, vztah dětí k Bartolomějovi, fungování o přestávkách, na obědě atd. Doma pak ještě proběhl pokus nafotit domácí přípravu, ale to už Bárt dost bojkotoval, neb měl slíbeno, že mu pan fotograf foťák doma půjčí. Neuvážený slib - pan fotograf vypadal při odjezdu poměrně vyčerpaně:-) Až budou fotky hotové a zveřejněné, dám vědět, kde je možné je shlédnout, zatím jen malá ochutnávka a moje "dokumentární záběry".

Ježíšek přinesl černou nalepovací tabuli na zeď. Byla to taková výhodná koupě na poslední chvíli na aukru, 45x200 cm za 179 Kč, prostě nekupte to (zvlášť, když jsem ji předtím viděla za násobky této ceny). Dneska jsem konečně začala řešit, kam s ní. Na bílou PAX skříň v Bártově pokoji se mi ji dát nechtělo, přece jen by to vypadalo jako pěst na oko, navíc má v pokojíčku koberec. A volných ploch doma moc nemáme. Nakonec jsem se rozhodla pro experiment a kus tabule ustřihla a nalepila na vestavěnou skříň v předsíni. Vyzkoušeli jsme s Bártem a nadšení:-) Nevypadá to tak strašně a Bártovi se psalo docela dobře. Tak máme nový prostor pro nácvik psaní. Dávám si předsevzetí, že mu každé dopoledne něco předepíšu, aby měl co dělat, až přijde ze školy:-)

Psaní je pro Bárta náročné. Kvůli synostoze předloktní (srůstají mu předloktní kosti a ruka tím pádem není schopná rotace) nedokáže pořádně držet tužku, navíc je pro něj docela těžké zapamatovat si, jak se které písmeno píše - kde se s psaním začíná atd. Ale od září se hrozně zlepšil. Nejprve dělal ve škole grafomotorická cvičení (v tom pokračujeme pořád), pak psal hodně velká písmena (tak 2x - 3x větší než ostatní), teď už se dopracoval k normální velikosti, byť písmena většinou jen opisuje, příp. spojuje předepsané tečky. Z mého pohledu ale neuvěřitelný pokrok, vím, že psaní není silná stránka žádného dítěte s Williamsovým syndromem. Ve škole má psaní oddělené od ostatních předmětů, takže např. v matematice, když počítají, tak mu výsledek do cvičebnice zapisuje asistentka, pro Bárta by bylo náročné počítat a ještě složitě vymýšlet, jak se daná číslice píše. Podobu číslic a písmen a jejich psaní pak trénuje zvlášť. Tak mrkněte - domácí úkol ze začátku ledna. Jinak tedy obvykle

Ještě se probírám loňskými fotkami - jedna série z procházky mezi svátky, s mámou a babičkou do Doksan k Ohři, pak ke mlejnu a po staré cestě mezi poli domů. Bylo krásně.