Podpůrné setkání rodičů
V sobotu 7.4.2018 uspořádala SPMP (Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením) podpůrné setkání pro rodiče a pečující o lidi s mentálním postižením. I tentokrát jsem vyrazila - odpočinout si, zastavit se, inspirovat se.
Nestihla jsem ranní přednáškou na téma právo ve zdravotnictví se zástupkyněmi Ombudsmana pro zdraví. V posledních letech jsem na tohle téma slyšela už několik přednášek, např. od právníka Ondřeje Dostála, ta jsem si to tentokrát nechala ujít. Ale kamarádky říkaly, že to bylo hodně zajímavé, tak možná Ombudsmana pro zdraví oslovíme na seminář pro rodiče dětí s Williamsovým syndromem. Každopádně mrkněte na jejich stránky (https://www.ombudsmanprozdravi.cz/), najdete tu řadu informací týkajících se pobytu v nemocnici, práv pacientů atd. Pomáhají ale i lidem, kteří mají problémy s příspěvkem na péči, invalidním důchodem, kartou ZTP apod.
Pak už přišlo na řadu samotné podpůrné setkání, které tentokrát vedl psychoterapeut Michal Kniha. Navrhovali jsme témata, která nás zajímají/trápí, povídali jsme si tak například o nekonečnosti péče o člověka s mentálním postižením, o tom, jak zvládat emočně náročné situace, o budoucnosti pečujících či o tématu agrese a agresivity lidí s mentálním postižením. Nedošlo na témata Sourozenci, Komentáře okolí, Sebepoškozování, Motivace x omezení. Tak možná příště.
Po obědě jsme se přesunuli na zahradu a zkoušeli dát dohromady nápady, co nám v péči a hlavně v kritických situacích pomáhá:
- knihy, hudba
- kamarádi
- vana, voda
- masáž
- fyzicka aktivita (zahrada, karate, běh)
- modlitba
- vědomí, že by mohlo být ještě hůř
- křik a řev
- sprostá slova
- něco rozflakat (kamarádi nosí otlučené hrnky)
- změna prostredi -procházka, vylet
- kafe, panák, čokoláda
- spánek
- ticho
- pláč
A ještě "kradu" poznámky od jedné z kolegyň na semináři:
Výraz blbec je v pořádku a zívání je zdravé
Proč rozdělujeme emoce na negativní a pozitivní?!? Emoce prostě jsou TEČKA
Klidně breč, to k životu patří.
KDYŽ MĚ NĚCO SERE - NEJDŘÍVE PRACUJI S DECHEM.
Tak zase za rok:-) Díky SPMP za uspořádání a za příjemnou sobotu.
(potlesk na závěr)
Nestihla jsem ranní přednáškou na téma právo ve zdravotnictví se zástupkyněmi Ombudsmana pro zdraví. V posledních letech jsem na tohle téma slyšela už několik přednášek, např. od právníka Ondřeje Dostála, ta jsem si to tentokrát nechala ujít. Ale kamarádky říkaly, že to bylo hodně zajímavé, tak možná Ombudsmana pro zdraví oslovíme na seminář pro rodiče dětí s Williamsovým syndromem. Každopádně mrkněte na jejich stránky (https://www.ombudsmanprozdravi.cz/), najdete tu řadu informací týkajících se pobytu v nemocnici, práv pacientů atd. Pomáhají ale i lidem, kteří mají problémy s příspěvkem na péči, invalidním důchodem, kartou ZTP apod.
Pak už přišlo na řadu samotné podpůrné setkání, které tentokrát vedl psychoterapeut Michal Kniha. Navrhovali jsme témata, která nás zajímají/trápí, povídali jsme si tak například o nekonečnosti péče o člověka s mentálním postižením, o tom, jak zvládat emočně náročné situace, o budoucnosti pečujících či o tématu agrese a agresivity lidí s mentálním postižením. Nedošlo na témata Sourozenci, Komentáře okolí, Sebepoškozování, Motivace x omezení. Tak možná příště.
Po obědě jsme se přesunuli na zahradu a zkoušeli dát dohromady nápady, co nám v péči a hlavně v kritických situacích pomáhá:
- knihy, hudba
- kamarádi
- vana, voda
- masáž
- fyzicka aktivita (zahrada, karate, běh)
- modlitba
- vědomí, že by mohlo být ještě hůř
- křik a řev
- sprostá slova
- něco rozflakat (kamarádi nosí otlučené hrnky)
- změna prostredi -procházka, vylet
- kafe, panák, čokoláda
- spánek
- ticho
- pláč
A ještě "kradu" poznámky od jedné z kolegyň na semináři:
Výraz blbec je v pořádku a zívání je zdravé
Proč rozdělujeme emoce na negativní a pozitivní?!? Emoce prostě jsou TEČKA
Klidně breč, to k životu patří.
KDYŽ MĚ NĚCO SERE - NEJDŘÍVE PRACUJI S DECHEM.
Tak zase za rok:-) Díky SPMP za uspořádání a za příjemnou sobotu.
(potlesk na závěr)
Komentáře
Okomentovat