Rehabilitace

Na podzim loňského roku nám skončila jóga pro postižené děti - mělo to důvod více než radostný, naše cvičitelka Petra čekala miminko (Zoe se narodila před pár dny, v únoru). No jo, jenže co teď my? Sehnat v Liberci rehabilitaci pro nepříliš spolupracující dítko je práce vskutku sisyfovská... V Saremě jsme to už zkoušeli a nemělo to zrovna moc velký efekt. Nakonec mi kamarádka poradila Sport Park Medical, soukromé zdravotnické zařízení, které se zaměřuje hodně na místní sportovce (sídlí ostatně v areálu Arény). A tak jsme se objednali na vstupní vyšetření ortopedem a následně na rehabilitaci. 

Vyšetření nedopadlo zas až tak hrozně - ano, Bárt se hrbí, nemá moc břišní svaly, má zkrácené svaly na nohou, je celkově tuhý, synostóza obou předloktí ho hodně limituje, na druhou stranu vzhledem k diagnóze ještě OK. Domluvili jsme se na cvičení půl hodiny týdně, což je doba, na kterou se Bárt zvládne koncentrovat, s tím, že se pokusíme to vadné držení těla zlepšit a posílit oslabené svalové skupiny. (Jinak přístup lékaře byl moc fajn, s Bártem si začal hned tykat, Bárt ho dostal dotazem, jestli má vrtulník:-) Zatím ne:-) 

Dostali jsme se k fyzioterapeutce Janě, která Bárta zaujala. Je kreativní, oceňuju její přístup.  I ona si udělala vstupní vyšetření a podle výsledků jedeme. Jana vymýšlí cviky, které Bárta baví, nechává ho třeba samotného počítat, blbnout na opičí dráze, lézt na žebřiny, které Bárta lákají. Když vidí, že ji nerozumí, tak  zkusí pokyn říct jinak a jednoduše. Za tu půlhodinu se toho zas tak moc nestihne, ale ukážeme si různé cviky a pak cvičíme i doma (když se zadaří a já dokážu namotivovat).  Já si vše fotím a natáčím, protože moje pohybová paměť je prachbídná...

Fyzioterapii nehradí pojišťovna, platíme asi 350 Kč za půl hodiny (teda v reálu o něco míň, neb jsme si pořídili zvýhodněný balíček), nemusíme ale zase jezdit do Prahy (čas, benzín). Zatím to považuju za vcelku dobře investované peníze, mám z toho dobrý pocit.  Uvidíme, jestli dojde k nějakému zlepšení.