Škola v přírodě - den 2.
Náš druhý a poslední den ve škole v přírodě.
V úterý dopoledne jsme vyrazili po Lufťákově stezce. Mám pocit, že českým lesem už se bez splnění nějakého zábavného úkolu nedá ani projít:-) Ale je fakt, že některé úkoly byly opravdu vtipně vyvedené a v infocentru se dokonce pak dal vyzvednout diplom za úspěšné splnění všech úkolů (děti nám ho dovezly domů).
Odpoledne jsme pak jeli autobusem a v dešti pak dobývali rozhlednu Žalý. Byla jsem tu už asi potřetí, ale na kloudné počasí jsem ještě nenatrefila. Déšť zvládli všichni v pohodě v pláštěnkách, až na mně, protože se mi zasekl zip:-) Nahoře se ale počasí umoudřilo a cesta zpátky už byla v pohodě za sluníčka. Ještě jsme si splnili pár úkolů a byli jsme doma.
Odpoledne pro nás přijel Tomáš a mě bylo skoro líto, že jedeme domů.
Co mě ve škole v přírodě překvapilo?
- že Bárt vůbec není tak nesamostatný, jak jsem si myslela... Myslím v porovnání s vrstevníky... Oblékání, hygiena, jídlo...
- kolik dětí (teda hlavně kluků) brečelo, protože se jim stýskalo...
- kolik dětí má špatné držení těla, ortopedické vady a nikdo z toho nehysterčí, jako já u Bárta... Žádné ortopedické vložky, naopak, sešmajdané tenisky s plochou podrážkou...
- že spousta dětí je na lécích - nejčastěji na antihistaminikách, ale berou i třeba léky na reflux...
- kolik sladkostí jsou děti schopné sníst. Paní učitelka jim zabavené sladkosti pravidelně rozdávala, přesto děti nevynechaly sebemenší příležitost, aby si ještě něco dalšího koupily. Například sladký sprej do pusy - to je teda hit...
Zbytek týdne strávil Bárt ve škole individuální výukou s Katkou a hrozně moc si to užíval. Měli pro sebe celou třídu, mohl si vždycky ráno vybrat, kde bude sedět, sám pro sebe měl i bazén.
Nakonec si ten týden Bárt užil docela pěkně - jak na škole v přírodě, tak ve škole bez přírody (a bez dětí):-)
(Bárt měl výjimku a mohl mít s sebou na škole v přírodě tablet - děti měly absťák a tak nás houfně navštěvovaly).
V úterý dopoledne jsme vyrazili po Lufťákově stezce. Mám pocit, že českým lesem už se bez splnění nějakého zábavného úkolu nedá ani projít:-) Ale je fakt, že některé úkoly byly opravdu vtipně vyvedené a v infocentru se dokonce pak dal vyzvednout diplom za úspěšné splnění všech úkolů (děti nám ho dovezly domů).
Odpoledne jsme pak jeli autobusem a v dešti pak dobývali rozhlednu Žalý. Byla jsem tu už asi potřetí, ale na kloudné počasí jsem ještě nenatrefila. Déšť zvládli všichni v pohodě v pláštěnkách, až na mně, protože se mi zasekl zip:-) Nahoře se ale počasí umoudřilo a cesta zpátky už byla v pohodě za sluníčka. Ještě jsme si splnili pár úkolů a byli jsme doma.
Odpoledne pro nás přijel Tomáš a mě bylo skoro líto, že jedeme domů.
Co mě ve škole v přírodě překvapilo?
- že Bárt vůbec není tak nesamostatný, jak jsem si myslela... Myslím v porovnání s vrstevníky... Oblékání, hygiena, jídlo...
- kolik dětí (teda hlavně kluků) brečelo, protože se jim stýskalo...
- kolik dětí má špatné držení těla, ortopedické vady a nikdo z toho nehysterčí, jako já u Bárta... Žádné ortopedické vložky, naopak, sešmajdané tenisky s plochou podrážkou...
- že spousta dětí je na lécích - nejčastěji na antihistaminikách, ale berou i třeba léky na reflux...
- kolik sladkostí jsou děti schopné sníst. Paní učitelka jim zabavené sladkosti pravidelně rozdávala, přesto děti nevynechaly sebemenší příležitost, aby si ještě něco dalšího koupily. Například sladký sprej do pusy - to je teda hit...
Zbytek týdne strávil Bárt ve škole individuální výukou s Katkou a hrozně moc si to užíval. Měli pro sebe celou třídu, mohl si vždycky ráno vybrat, kde bude sedět, sám pro sebe měl i bazén.
Nakonec si ten týden Bárt užil docela pěkně - jak na škole v přírodě, tak ve škole bez přírody (a bez dětí):-)
(Bárt měl výjimku a mohl mít s sebou na škole v přírodě tablet - děti měly absťák a tak nás houfně navštěvovaly).
Komentáře
Okomentovat