Bartolomějův blog - ze života kluka s Williamsovým syndromem

Konec listopadu a třídní schůzky, ze který jsem přišla úplně dojatá... Nejenže to u nás ve třídě skvěle funguje a rodiče jsou rádi, že je ve třídě asistentka Káťa, kterou děti zbožňují a chodí se jí svěřovat. Ještě mi přišla jedna maminka Bártova spolužáka říct, co napsal její syn do dopisu Ježíškovi. Prý si přeje, aby byl Bártík stejný jako ostatní děti...:-) No, nezamáčkli byste slzu?:-) Fotky nástěnek - výstupy z projektového dne na téma Má vlast.

Drobné radosti ze školní docházky...:-) Ráno před školou. Pršelo, takže jsme šli s deštníky. Rozloučila jsem se s Bártem a sleduju, jak se s otevřeným deštníkem dere mezi děti do dveří. "A jéje, to jsem nedomyslela, ještě někomu vypíchne oko. No, snad zasáhne asistentka Káťa", říkám si. Načež se k Bártovi přitočí jeho kamarádka ze třídy a řekne: "Ukaž, já ti to pomůžu" a deštník mu složí. Ruku v ruce kráčejí do dveří:-) PS: myslela jsem, že to byla spolužačka, ale ukázalo se, že je to holčička ze třetí třídy, která zná Bárta ze školy v přírodě.

V polovině října 2015 se v Římě konala konference Harmonise Williams syndrome in Europe, které se za Willíka zúčastnila i já:-). Konferenci pořádala italská společnost Associazione Italiana Sindrome Di Williams v nádherném prostředí Lateránské univerzity. Akce byla uspořádána na počest 15. výročí založení FEWS - Evropské asociace Williamsova syndromu. Konference se zaměřila na nejnovější výsledky molekulární biologie a na klinické, neuro-psychologické, terapeutické a endokrinologické aspekty Williamsova syndromu. Přednášky byly moc zajímavě, většina z nich byla v angličtině, ev. v italštině. Spousta nových poznatků o Williamsově syndromu, o tom, na co se zaměřuje výzkum, o pokusech na myších, které by třeba mohly v budoucnu řešit některé problémy s Williamsovým syndromem spojené (vysoký krevní tlak, kognitivní úroveň). Hudba budoucnosti, ale proč ne? Za posledních dvacet let se věda dostala strašně daleko... Účastníky pozdravil prostřednictvím Monsignora Franca Camalda i papež Františe...

Experimentuju:-) Bárt se ve čtení stále lepší a lepší (budu sem muset zase dát nějaké to video), ale pořád se mu některá písmena pletou, stejně tak si nedává pozor na diakritiku. A samozřejmě porozumění, na tom musíme zapracovat. Ale k těm pletoucím se písmenům mě něco napadlo - onehdá jsem někde narazila na speciální písmo pro dyslektiky. Vymyslel ho před pár lety jeden holandský grafik, který je sám dyslektik. Rozhodl se, že vytvoří font, který jemu podobným lidem čtení o trochu ulehčí. Založeno je to na myšlence, že latinka má řadu písmen velmi podobných - typicky b, d, p, q nebo c a e. Zatímco většina lidí tahle písmena rozlišuje bez problémů, dyslektikům (a nejen jim) se maximálně pletou. A tak Christian Boer vzal písmeno po písmenu, některým lehce změnil sklon, prodloužil či zkrátil nožičku, dalším zase jinak zakřivil horní část, ztučnil dolní části pismen, aby pomohl očím udržet linii, nastavil i šířku mezi písmeny ve slově i na konci věty. A vzniklo z toho písmo - font nazvaný ...

Sdílím Bártovy pokroky v psaní. Úkol na podzimní prázdniny. Diktujeme po písmenech.

Na projektový den ke Dni státnosti jsem vyráběla kartičky se symboly České republiky. Přizpůsobeno Bártovi a tomu, o čem si myslím, že druháci znají + můj subjektivní pohled na to.