Bartolomějův blog - ze života kluka s Williamsovým syndromem

Dnes nás čekala třetí hodina (tedy dvacetiminutovka) hipoterapie. Na první hodině si Bartoloměj na koně třikrát sednul a hned se mi zase věšel kolem krku, na druhé hodině se nepodařilo ani to, jen jsme hladili, krmili mrkví a sledovali, jak na koni jezdí plyšák. Při sebemenším pokusu posadit Bárta na koně se vzpíral a lezl hned dolů. Zato dneska:-) Přijeli jsme před desátou, bylo nádherně. Ovšem na "našeho" koně Lyru padla asi jarní únava, protože jsme se dozvěděli, že zrovna usnula. Náhradníkem se tedy stal kůň Tranzit, o dost větší (aspoň mě se zdálo) anglický plnokrevník. Hladili jsme si ho s Bártem, krmili mrkvičkou a chlebem, na koni se zase svezl červený Teletubbie, vypadalo to, že zase nikam nepokročíme. Ale pak jsem Bartoloměje vysadila na hřbet, kůň se dal do pohybu a Bartoloměj s ním. Za jištění terapeuta Marka a za mého notného povzbuzování objel Bartoloměj malé kolečko, pak se rozhodl, že vystoupí (byl odchycen). Koník dostal za odměnu chleba a zkusili jsme to ...

Poslední víkend v březnu: Bartoloměj v louži Bartoloměj a elektrárna V listí Na kolotoči

Tak jsme s Bártem zase po dvou měsících vyrazili do Pěnčína k zubaři. Počasí bylo stejně příšerné, jako v lednu, mlha, déšt... Bylo to náročné - někdo nějak zkonil hodinu našeho objednání (my tedy ne), takže jsme tam skoro další hodinu čekali. Bárt udělal v mezidobí z čekárny kůlničku na dříví.... Seznámil se se všemi čekajícími do ostatních ordinací, bral lidem mobily, dorážel na slečny, no tak neskutečně se rozjel, že samozřejmě nebyl k ošetření. Pokopal tátu i zubaře. Ale tomu se tedy snad podařilo do pusy nahlédnout a snad je všechno v poradku. Aspoň tedy to, co zubař viděl, žádný kaz nevykazovalo. Doporučení na příště - kromě již dříve řečeného (tj. zavírat pusu, dýchat nosem): pokusit se zbavit Bartoloměje dudlíku - má ho na usínání a občas i v noci po každém jídle vyplachovat čistou vodou pusu, nebo dávat napít čisté vody, aby se dutina ústní co nejvíce zbavila zbytků jídla (zuby nečistíme, nedá se) zaměstnávat, vodit mezi děti, otužovat, cvičit, trénovat. Další návšt...

Venku bylo docela pěkně, a tak jsme si s Bártem udělali dopolední výlet do Ostašova na vojenský hřbitov.  No a pak Bartoloměj v okolních polích trénoval chůzi a běh terénem - potřebuje to kvůli zlepšení prostorové orientace i pro posílení svých plochých nohou a dalších svalů. Byla to docela legrace. Delší čas jsme pak strávili na mostku přes potůček, protože voda, to je prostě něco. A výlet jsme zakončili pozorováním bagru:-)

Nové fotky: z vycházky do Lidových sadů z hipoterapie z víkendového výletu do Německa Ochutnávka:

Dnes jsme s Bártem vyrazili na druhý konec Liberce, do Hanychova, na první lekci hipoterapie. Poprvé jsme se byli na koně podívat už koncem ledna, pak jsme ale museli k neurologovi pro doporučení, následovalo mistrovství světa a jarní prázdniny, kdy koně nejezdili, no a minulý týden měl Bárt horečky, takže realizace přišla až teď. Dnešní první lekce byla věnována seznámení s koněm. Ten náš  je určený především na zklidňování hyperaktivních dětí a se jmenuje Lyra. Lyra je podle stránek občanského sdružení Svítání slovenský teplokrevník a v červnu jí bude šest let - ostatně mrkněte se na její stránku:-) Věnovali se nám celkem tři terapeuti a bylo vidět, že to umí nejen s koňmi, ale i s dětmi. S Bártem, který měl na hlavě svou novou cyklo-helmičku, jsme stáli na nástupní rampě, abychom koníkovi viděli do očí a aby se Bártovi nezdál moc veliký.  Zkoušel si ho hladit po hlavě, já jsem ho krmila mrkví, což se Bártovi líbilo (kůň slintal), pak mu sahal...