Bartolomějův blog - ze života kluka s Williamsovým syndromem

Venčení psů z útulku patří pořád k našim oblíbeným aktivitám. Tak jen abyste viděli, jaké pěkné pejsky u nás v Centru pro zvířata v nouzi máme... Dorfi Míša       Íf

Nalákáni nedělním výletem vlakem jsme se rozhodli úspěšný způsob přepravy zopakovat. Vzhledem k tomu, že Bárt toleruje hlavně nové moderní vlaky (u těch starých vagonů mu vadí skřípání a pískání), byl směr naší cesty celkem jasný: musíme někam na sever, do Žitavy a dál, kam jezdí vlaky německých drah. Mrkla jsem na mapu, pak jsem chvíli googlila a byl tu nápad - pojedeme do Varnsdorfu. Varnsdorf - „město mládí, zahrad, komínů a továren“. Rozhledna Hrádek byla zavřená (ačkoliv všude na netu psali, že v září otevřeno denně, včetně pondělí...), ale vynahradil nám to pivovar Kocour s vlastní mini-zoo a soukromou vlakovou zastávkou. Originální soukromá železniční zastávka Varnsdorf - pivovar Kocour. Architektonické řešení DOMYJINAK

Dnešní zážitek o tom, jaké zlaté dítě máme:-) U nás ve škole se o velké přestávce někdy prodávají na svačinu buchty. Bartoloměj takové věci vůbec nejí, buchtu ani koláč ještě nikdy nevzal do pusy. Dnes si ale vzpomněl, že má v tašce dvacetikorunu, tak se rozhodl, že koupí buchtu mamince a tatínkovi. Prý šel s velkou slávou nakupovat:-) Paní kuchařka mu za 10 Kč prodala buchty dvě a ještě mu na ně půjčila krabičku. A Bárt mi po škole hned ve dveřích hlásil, že má pro mě dárek!:-) Jdu si uvařit kafe:-)

Dnešní zážitek o tom, jaké zlaté dítě máme:-) U nás ve škole se o velké přestávce někdy prodávají na svačinu buchty. Bartoloměj takové věci vůbec nejí, buchtu ani koláč ještě nikdy nevzal do pusy. Dnes si ale vzpomněl, že má v tašce dvacetikorunu, tak se rozhodl, že koupí buchtu mamince a tatínkovi. Prý šel s velkou slávou nakupovat:-) Paní kuchařka mu za 10 Kč prodala buchty dvě a ještě mu na ně půjčila krabičku.  A Bárt mi po škole hned ve dveřích hlásil, že má pro mě dárek!:-) Jdu si uvařit kafe:-)

Druhý den pobytu v Harrachově jsme vyrazili i s tátou vyzkoušet polskou lanovku ve Szklarske Porebě. Autem jsme dojeli do Harrachova na nádraží. Ukázalo se, že je tam zóna zákazu stání, fakt super, u vlaku. Nakonec jsme to vyřešili Bártovou invalidní parkovací kartou za oknem a risknuli jsme to. Z města je to na nádraží přece jen přes 2 km, to by nám vlak ujel. Následoval cca půl hodinový přesun do Sklářské Poreby pěkným moderním vlakem, to se Bártovi líbilo. Zdejší trať obnovili po půl století teprve loni, tak jsme si to pěkně užili. V Polsku jsme prošli město a přesunuli se k Sudetské lanovce, jak jí tu říkají. Podobný nápad měla spousta Poláků, navíc se tu konaly nějaké cyklistické závody do vrchu, takže jsme i chvíli čekali. Cesta lanovkou, resp. dvěma, protože uprostřed svahu se přestupuje, stála asi 20 euro (2 dospělí + 1 dítě, dá se platit kartou). Lanovka stařičká, dvousedačková, nostalgická. Na přestupu jsme ještě museli zaplatit vstup do Krkonošského národního parku, tady br...