Tip na knihu: Jaký život je hoden žití?
Něco ne úplně letního - švýcarská filosofka Barbara Schmitzová napsala knihu Jaký život je hoden žití? Tématy jsou mimo jiné život se zdravotním postižením (autorka má dceru s genetickou poruchou), nemoc, stáří, demence, ale také sebevražda (otec a sestra si vzali život). Zajímavé a osvěžující.
.jpg)
V knize tvrdíte, že kdyby se filozofie víc zajímala o život lidí s postižením, velmi by jí to prospělo. Jak to myslíte?
Budou-li filozofové zohledňovat lidi s postižením, vymaní se ze ho jednostranného důrazu na autonomii a rozum. Protože rozumem a autonomií člověka opravdu nevystihneme. Ale to je celkem zřejmé. Proto chci zdůraznit něco jiného: Mnoho lidí si myslí - kdysi jsem tak uvažovala i já -, že lidé s postižením jsou nepochopitelní, že jsou úplně jiní. To je zvrácená představa. Není to pravda.
S těžce nemocnými lidmi hovoříte pravidelně. Co se člověk jako filozof tedy doví?
Lidé s těžkými postiženími mají často velmi silné představy o tom, co je to například spravedlnost. Je to logické, zažili spoustu nespravedlnosti, často takové nespravedlnosti, které zdravý člověk vůbec nevnímá. Jenže tato příkoří, která jsou pro zdravého neviditelná, mohou něco podstatného vypovídat o tom, v jaké společnosti žijeme. Díky lidem s postiženími získáváme ostřejší pohled na sebe samé. Bez jejich očí vidíme ze světa příliš málo!
(z rozhovoru s Terezou Matějčkovou pro knihu Bůh je mrtev. Nic není dovoleno)
Komentáře
Okomentovat