Výběr dovolené



Cestovat s dítětem se speciálními potřebami není úplně snadné. Znám spoustu rodin, které na společnou dovolenou úplně rezignovaly a raději zůstávají doma, kde je režim, známé prostředí, stejné jídlo. Příp. se na dovolenou dělí - jeden rodič jede se zdravými sourozenci a druhý s dítětem s postižením třeba do lázní. Výjimečně se využívají respitní služby, kde dítě tráví čas po dobu, kdy je na dovolené zbytek rodiny. Další rodiny ale na dovolenou jezdí, my mezi ně patříme. Takže jak takový výběr probíhá?

Jako zásadní vidím pečlivou přípravu při vyběru dovolené. Vyrazit někam naslepo a doufat, že to dobře dopadne, to už mě postupem času přešlo. Jo, někdy to vyjde, ale často je to utrpení pro všechny. I když vše naplánujete, tak to nemusí klapnout, ale pokud své dítě dobře znáte, pokud dobře znáte sebe, dají se neúspěchy aspoň trochu minimalizovat.

Bartoloměj (dg. mentální postižení, autistické rysy, citlivý sluch, celiakie) cestuje celkem rád, to je docela výhoda. Nepotřebujeme nic bezbariérového, takže taky plus. Ale i tak - musíme jezdit někam, kde se mu bude líbit, kde bude moc dělat to, co dělá rád, kde nebude moc lidí, potažmo dětí a hluk... Kde bude mít svůj prostor a bezpečné prostředí. Takže naše kritéria:


1) Aktivity, které Bárta baví.

To jsou už mnoho let lanovky. Má lanovky rád, dívá se na ně na youtube, sleduje Panoramu (českou i rakouskou), ví, kde které lanovky jsou a má i některé oblíbené. Takže jezdíme do hor. Už jsme prakticky objeli všechna pohoří s lanovkami v Česku (Krkonoše, Jeseníky, Beskydy, Šumava, Krušné Hory, Jizerky - chybí nám ještě Orlické hory), na Slovensku (Vysoké i Nízké Tatry, letos Velká Fatra) a už několikátý rok jezdíme do Rakouska (Schladming, Ischgl, Saalsbach, letos Ellmau ve Wilder Kaiser). Vždycky předem zjišťuji, jak to tam s lanovkami je, jestli náhodou nejsou v rekonstrukci (viz např. http://www.lanove-drahy.cz/, https://lanovky.sk/), jakou mají provozní dobu (některé lanovky jezdí jen o prázdninách, jiné jen o víkendech, další třeba jen v konkrétní dny), jestli jsou sedačkové nebo kabinkové (sedačkové Bárt preferuje, vyhýbat se musíme velkokapacitním lanovkám - z Ischglu do švýcarského Samnaum například vede patrová lanovka s kapacitou asi 150 lidí - tak té jsme se vyhnuli obloukem), jestli je v oblasti možné k ubytování získat kartu, se kterou se jezdí lanovkami zdarma (někdy to jde u partnerského ubytování ve vybrané oblasti - Joker Card v Saalbachu, Schladming-Dachstain Sommercard, Silvretta card v Ischglu,  jindy je nutné kartu na lanovky zakoupit: SkiWelt v kraji Doktora z hor ve Wilder Kaiser - víc třeba tady). Samozřejmě mě zajímá, i jak to tam vypadá i se zábavou pro zbytek rodiny - jestli se tam dají dělat nějaké přiměřené tůry, zajímavé výlety, jestli je tam co fotit - podle toho nakonec vybíráme i místo, kam nakonec pojedeme. Spíš příroda, než města. Rakousko má v tomhle ohledu velké plus - skoro na každém kopci je nějaká zábavná aktivita pro děti - vodní prvky, kuličkodráhy, písek, motokáry, poníci... Většinou je vše i zadarmo. K tomu jsou tu i velké možnosti horských výletů - od procházek po vrcholech, které zvládnou i rodiče s kočárky či lidé na vozíku, po náročné přechody (a spousta variant mezi tím, kde si určitě vyberete). Škoda, že jsme sem nezačali jezdit dřív...





2) Ubytování.

- Potřebujeme soukromí, s možností vaření, bez většího počtu lidí. Takže ne hotel (lidi, nemožnost vaření, placení za služby, které vůbec nevyužijete), ne penzion (bez kuchyňky, společné prostory), ale apartmány, příp. nějaký samostatný objekt typu chata/chalupa.

- Potřebujeme dostatečný prostor. Čím větší ubytování, tím líp. Základ jsou dvě ložnice. Bárt musí spát u zavřeného okna, protože nesnáší zvuky. Tomáš musí spát u otevřeného okna, protože se jinak "dusí". Spát v jedné místnosti, to je peklo. Ano, já se přizpůsobím, ale pokud si mohu zalézt na chvíli někam sama a třeba si číst, tak sláva. Z představy dovolené v obytňáku nebo ve stanu se mi dělá úzko, to by u nás nefugnovalo.

- Potřebujeme wi-fi. Ano, sny o digitálním detoxu jsou pěkné, ale když prší? Zabavit unavené dítě po celodenním výletě, když jste sami unavení, taky nic moc. A já si taky potřebuju udělat svou lekci francouzštiny na Duolingu, stáhnout si e-knihu, pustit si Netflix. Takže dobrá wi-fi rozhodně a nutně.

- Kuchyně - potřebujeme bezlepkovou stravu, tu v restauracích úplně zaručit nedokážou (nic vám tak nezkazí dovolenou jako celou noc zvracející dítě, protože se brigádnice na place spletla. Hotel se vám ospravedlňuje, prepáčte ..). Navíc v restauracích bývají děti/lidi, a to je problém. Bárt taky leccos nejí (eufemismus, nejí prakticky nic, co nezná), takže si prostě nevybere. Vezeme Express menu (bezlepková hotová jídla) příp. bezlepkové Hotovky.cz, dodělávám přílohy, vaříme oblíbené kaše a jednoduchá jídla typu fazole nebo těstoviny. Nakupujeme v místních sámoškách. Upřímně - ušetříme. Není to sice úplný "voraz", když se musí vařit, ale ten klid s tím spojený, to za to stojí.

- Parkování - mělo by být v pohodě. Takže žádné složité zajíždění do podzemních garáží, nejistota, zda bude místo k dispozici, komplikovaná manipulace na parkovací místo, vyjíždění na frekventovanou silnici. Optimálně jedno přidělené parkovací místo se snadnýmm přístupem. Vyzkoušeno a dělá to hodně.

- Pokud je v apartmánu pračka, tak velké plus - Bárt miluje praní. A vrátit se domů z dovolené s vypraným prádlem je velká pohoda.

- Výtahy, výhled na lanovku nebo myčku aut apod. - jako bonus to funguje dobře a osvědčilo se mi.



3) Doprava
Auto dává Bárt celkem v pohodě, zvládne i cestu 6-7 hodin. Když je to dál, hledám cestou nějaké přespání. Jednou jsme na Slovensko zkusili i autovlak, zajímavá zkušenost, ale úplně mě to nenadchlo (drahé, úspora času nic moc, člověk se v tom hluku stejně nevyspí). Optimální pro nás je jet po dálnici, vyrazit dřív a vyhnout se frontám a zácpám, pokud možno nepotkat moc motorek (nedá se to úplně ovlivnit, ale jsou úseky v horách se spoustou zatáček, které motorkáři milují - a těm se vyhnout dá). Ještě jsme nikdy nezkoušeli letadlo, uvidíme, jestli se odvážíme a jestli to bude fungovat (obavy nemám ani tak z cesty samotné, spíš z přítomnosti miminek na palubě).


Ubytování hledám téměř vždy na Bookingu, vyberu oblast a termín, zadám ubytování typu apartmán, wifi a zrušení zdarma, seřadím si podle ceny a pak už jen klikám, porovnávám a vybírám. Orientuju se podle fotek a recenzí, hodnocení na Bookingu, ubytování mi musí připadat i z fotek příjemné, nechci jet někam, kde se nebudu cítit dobře. Nutné je i otevřít si mapu - aby vybrané ubytování nebylo na náměstí, kde jsou lidi, nebo u silnice, kde je hluk a je to nebezpečné. Prohlížení a shánění informací věnuju docela dost času. Doporučuju začít s výběrem brzo - třeba už po vánocích, dokud je ještě z čeho vybírat. Když mám nějaké předvýběry, prohlídneme si s Bártem fotky a street view na google maps a uděláme konečné rozhodnutí a rezervujeme. 


Kde se nám třeba líbilo?


A co vy, jezdíte se svými speciálními dětmi na dovolenou?

Komentáře

  1. S Andy cestujeme od útleho veku, autom aj lietadlom - od 2 rokov. Cestuje rada autom, v lietadle je na pozore pred plačúcimi deťmi, ale väčšie problémy nemá. Vyhovuje jej hotel aj súkromie v apartmáne pri mori. Čo je zaujímavé, zakaždým si zvyká na šum mora a bojí sa väčších vĺn. Bola už aj na sedačkovej lanovke, kabínkovej lanovke, jej obavy sú primerané obávam ľudí bez postihnutia, takže tiež sa dá 🤗. Celkovo je cestovanie s ňou v
    rámci možností ok. Pozdravujeme. Andy WS zo Slovenska

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Set piktogramů - nežádoucí chování

Set piktogramů - aktivity do školky