Podzimní pobyt Willíka v Pluhově Žďáru – září 2022

Opět jsme vyrazili s Willíkem na víkendové setkání a opět to byla paráda. Poprvé (a určitě ne naposledy) v Pluhově Žďáru v penzionu U zámku. Super prostředí, klid, ticho, kočky, koně, krávy... Bárt tu mohl řezat dřevo, nikomu to nevadilo, spíš by ocenili, kdyby v tom vytrval. Plná penze, ale pro Bárta možnost vařit v kuchyňce na chodbě. Skvělý přístup ke speciálním dětem (jezdí se na školy v přírodě a tábory i budějovická Arpida, díky nim jsme se o tomhle místě vlastně dozvěděli). A v širokém okolí možnosti výletů - Jindřichův Hradec (úzkokolejka, muzeum, Krýsovy jesličky), zámek Červená Lhota apod. 

Oficiální zprávu a fotky z pobytu najdete tady: https://www.spolek-willik.cz/podzimni-pobyt-v-pluhove-zdaru-zari-2022/ 

My jsme si program trochu modifikovali, ale ne moc. 

Hned ve čtvrtek Bárt zvládl harmonizační lůžko u Dany Pšeničkové. Kdybyste někdo tušil, kde sehnat toho šíleného kačera, bereme....

    

V pátek jsme s ostatními vyrazili do Jindřichova Hradce. Bárta jsem dokonce dostala i do zdejšího muzea, Krýsovy jesličky tedy shlédnout odmítl, ale jinak si to tu prošel (letecká bitva, šicí stroje i staré zbraně ho docela bavily). 

Ještě lepší ale byla modelová železnice na Staré radnici, ta nadchla i mne. Spousta drobných srand ve výjevech kolem vláčků. 

V pátek jsme se jako skupina vydali do zdejšího JZD, Bárt ale s námi nešel, protože dal přednost cestě na nádraží do Jindřichova Hradce pro lektorku Petru se strejdou Fandou. Petra měla zpoždění (a místo vlakem dorazila náhradní autobusovou dopravou), ale Bárt si aspoň prohlédl zdejší úzkokolejku a byl nadšen. A drbající se krávu jsem mu nahrála...

 

Zbytek odpoledne různě bloumal po okolí, do výtvarného tvoření se zapojit nechtěl a na večerní táborák jsem nešla ani já - jak zapadlo slunce, byla děsná kosa. A tak Bárt sledoval oheň z okna...

V sobotu jsem ho dokázala přemluvit a šel s dětmi na procházku za pokladem - na zámek Červená Lhota, asi 4 km. Měl přidělenou asistentku Martinu, sbírali fáborky a řezali pilou suché větve. Užil si to.

 

 

Po obědě jsme společně vyběhli na závod v orientačním běhu. "Mamko, běžíme, do toho". No, nevyhráli jsme, ale to vůbec nevadilo - hlavně, že jsme přežili.  Dobré to bylo. 

Odpoledne jsme se už jen tak poflakovali po okolí, přijela za mnou spolužačka z gymplu Martina, kterou jsem třicet let neviděla...

A ještě jsme se byli podívat ve zdejším hradě - pronikl sem i Bárt s Andym:-)

Závěrečnou párty s živou kapelou Bárt vyhodnotil jako no way a příliš hlučnou, takže koncert poslouchal opět z postele a z okna. A pak si se zájmem prohlížel videa se zpívající Kačenkou.

Na pobytu se mu líbilo a v neděli ráno nechtěl jet domů. Naštěstí máme osvědčenou fintu - myčku aut!

Ta v Jindřichově Hradci se povedla. 

Počasí nám celý víkend přálo, až na pár změn v programu všechno klaplo, myslím, že se tu líbilo i Bártovu kamarádovi Andymu, kterého jsme tentokrát vzali i s maminkou Olgou s sebou. A přežili jsme ve zdraví, což se taky počítá. Musím se za tenhle pobyt pochválit:-)