Víkend ve Špindlerově mlýně

Je to holt umění, vyrazit do hor v zatím nedeštivějším víkendu v roce... Propršely nám celé dva dny... V pátek jsme zvládli jen malou procházku a obhlídku města. Kvůli Bártovi jsme museli k oběma lanovkám (na Pláně i na Medvědín). V sobotu jsme pak vyrazili na deštivý výlet - 12 km v soustavném dešti jsem asi ještě nikdy neušla. V neděli pak už jen procházka na zdejší hřbitov a po zelené k Labské přehradě, kde nás nabral Tomáš a jeli jsme domů.

Co ale musím pochválit, to bylo ubytování: Studio Apartment Michael . Hezký pokoj s kuchyní, televize, v koupelně vana a hlavně: k dispozici i bazén a posilovna s ping-pongem. Dokonce kvůli koronaviru na rezervaci, takže jsme v bazénu byli úplně sami (spoluplavce v podobě vřískajících dětí bychom totiž jinak nedali za žádných okolností). Umístěno prakticky v centru, ale stranou, takže ticho - tedy až na romantické odbíjení hodin na věžních hodinách nedaleko. Výtah a rychlý internet pro Bárta.

Tak se sem někdy vrátíme za lepšího počasí...

Páteční procházka.

V pátek večer poprvé v bazénu, vířivka bohužel nefungovala.

Sobotní deštivý výlet: lanovku spustili jen pro nás (pěkná, s bublinou, dostala od Bárta plný počet bodů - i když teda žádná láce...). Z Plání po zelené, kolem opuštěné chaty na Pláních - že by se tady odehrával děj románu Vše je jen dvakrát od Michala Přibáňě? Potom pokračování na Klínovku, tady už lilo dost obstojně, pláštěnka přestala fungovat. Dokonce jsme se museli na chvíli schovat v nouzovém přístřešku - aspoň jsme se nasvačili. Původní plán dojít na Výrovku jsem tedy opustila, po modré kolem Stohu jsme začali klesat zpátky. Pěkná exponovaná cesta, to by byly panorámata, kdyby nebyla mlha. Potkali jsme jednoho jediného člověka! K dolní stanici lanovky a domů, celkem asi 12 km.