Komiks o Aspergerově syndromu: Stínka

O autismu už jsem přečetla docela slušnou řádku knih. Jen namátkou ty, na které si teď vzpomenu: A proto skáču. Lukáš a profesor Neptun. Podivný případ se psem. Řvi potichu, brácho. Mami, je to člověk nebo zvíře? Antropoložka na Marsu. Maminko, nezpívej. Mé dítě má autismus. Svět očima dítěte s autismem. Kam jedeme, tati? Ještě nikdy jsem ale nenarazila na autistický komiks. Až teď, kdy se mi dostala do rukou kniha Daniely Schreiter Stínka.


Daniela Schreiter se narodila v 80. letech minulého století v západním Berlíně a už od malička byla tak trochu zvláštní dítě. Vadily jí zvuky, doteky, chutě, byla nemotorná, nerozuměla dětem, nechápala vtipy nebo slovní hříčky, měla své specifické zájmy a nejlíp se cítila tam, kde to dobře znala.  Byla jiná. Ona, ani její rodiče ze začátku vůbec netušili, proč je Daniele jako z jiné planety, nakonec jí ale byl diagnostikován Aspergerův syndrom, tj. jedna z poruch autistického spektra. Daniela se živí jako ilustrátorka a autorka komiksů, a proto se rozhodla, že svou poruchu nejlépe vysvětlí tím, že ji nakreslí. Vytvořila komiks, ve kterém popsala svůj život - od dětství až do dospělosti. Nakreslila své pocity, způsob vnímání světa i lidí kolem sebe, překážky, které jako autistka musela a musí denně překonávat. 

Musím uznat, že mě tenhle kreslený příběh nadchl. Až na několik úvodních stránek je vyveden černobíle, což byl autorský záměr - ilustrátorka se v knize vrací do minulosti, do doby, kdy vůbec netušila, co se děje, proč je taková, jaká je, připadala si prostě "ve stínu", svůj stín se knihou ale snaží překročit - to ostatně vysvětluje i název knihy (byť tedy já ho v češtině považuji za dost matoucí - pro mě je stínka takový ten ošklivý brouk, resp. suchozemský korýš). 



„Chaotický svět kolem mě je kategorizován do přehledných částí, abych je dokázala pojmout. Když jsem byla dítě, existovala tak pro mě cesta do školy, cesta do obchodu atd. To byl ‚známý‘ svět. Dokázala jsem zvládnout jen to, co jsem důvěrně znala. Všechno ostatní pro mě byla nepřekročitelná nová země, na kterou jsem nemohla vstoupit, dokonce ani, když ležela v bezprostřední blízkosti … Známé cesty mi dodnes dávají pocit jistoty.“



"Mami, ukážeš mi ještě jednou, jak se váže uzel?" "Vždyť jsem ti to už ukázala snad tisíckrát! A tak jsem si vzala boty se zavázanými tkaničkami... ... pomalinku jsem uzel povolovala a dobře se dívala,, jak se tkaničky chovaly. Analyzovala jsem konstrukci uzlu a najednou jsem pochopila, jak drží dohromady. S touhle znalostí jsem je pak dokázala zavázat. Tenhle postup se ale bohužel nedal aplikovat na všechny ostatní motorické překážky. Všude, kde byla zapotřebí rovnováha, jsem žalostně selhávala. Dokonce i s přídavnými kolečky jsem se trvale převracela. Kolečkové brusle, brusle na led, koloběžka, skateboard, to nebylo nic pro mě... Tahle trochu zvláštní nešikovnost ale nakonec nebyla až tak hrozná. Daleko nepříjemnější byla jiná věc, která mě dodneška omezuje ze všeho nejvíc a kterou neautisté moc nedokážou pochopit. Přecitlivělost na podněty. Taktilní: Mami, mami, ta tráva píchá jako jehličky, já po ní nechci běhat! Uaaaaa! Uaaaa, to je moc úzké! Škrábe to a škrábe a je to nepříjemné, to  nosit nechci. U mnoha lidí s Aspergerovým syndromem je senzorický systém natolik porušený, že dokonce úplně nevinné podněty mohou být nesnesitelné. Podněty vyvolají v mozku opravdový ohňostroj. některé podněty jsou často bolestivější než jiné a mohou být jakékoliv povahy (taktilní, akustické, vizuální....). Např. moje hlava je dokonce ještě citlivější, než zbytek těla. Střihání vlasů bylo mučení a často jsem při tom křičela a brečela. Voda ze sprchy přímo na hlavu se vůbec nedá vydržet. Tělesný kontakt s lidmi mi byl nepříjemný, dotknout se mě směla jen moje máma. 


Stínka je rozhodně knížka, kterou by povinně měli číst rodiče, sourozenci, příbuzní, učitelé a spolužáci dětí s autismem. Ač autorka knihy opakovaně zdůrazňuje, že každý autista je jiný, že neexistuje "ten jeden správný autista", tahle kniha se dotýká potíží, které mnoho lidí s poruchou autistického spektra denně pociťuje. Senzorická integrace, komunikace, specifické zájmy, snaha navzájem si porozumět - to vše velmi jednoduše vysvětleno, dokonce s humorem a nadhledem. Komiks je navíc forma, která informace zpřístupní i lidem/dětem, které jinak čtení moc nedají. Knihu si ale samozřejmě užijí i ti, kteří (zatím) s autismem neměli co do činění - mohou ji brát jako takový neobvyklý výlet k "mimozemšťanům".

Myslím, že autorce se povedlo vystihnout hodně důležité téma, já tuhle knihu budu doporučovat na všech frontách. Pokud byste se chtěli o autorce a její tvorbě dozvědět něco více, mrkněte na její webové stránky, pokud si chcete přečíst o Aspergerově syndromu, začněte třeba na wikipedii.



Děkuji nakladatelství Portál za recenzní výtisk této knihy. 


Hodnocení: 100%


Daniela Schreiter: Stínka. Jaké to je být jiná? 
  • EAN: 9788026214762
  • ISBN: 978-80-262-1476-2
  • Originál: Schattenspringer: Wie es ist, anders zu sein
  • Překlad: Rodná, Kateřina
  • Ilustrace: Schreiter, Daniela
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 160 stran, česky
  • Rozměry: 17,5 × 25 cm
  • Rok vydání: 2019 (1. vydání)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Set piktogramů - nežádoucí chování

Set piktogramů - aktivity do školky