Měříme tlak s pejskem
Rozhodli jsme se, že zkusíme nějakou medikaci na zklidnění. Bárt se v novém prostředí chová jak utržený ze řetězu - lítá, mačká knoflíky, pouští vodu, šílený. Doma nebo ve známém prostředí to s ním jde, ale ani tam to se soustředěním není valné. A škola se blíží... A tak jsme vyrazili na dětskou psychiatrii.
Naše požadavky ovšem nejsou malé - kromě vlastního zklidňovacího účinku to musí být:
- lék kapalné formě, příp. v podobě, kdy se dá půlit, resp. drtit (pilulku ani tobolku Bárt nespolkne, některé nové léky se ale půlit nesmějí kvůli obsahu účinné látky, příp. obal pilulky chrání sliznici trávící trubice);
- nesmí to být lék, který by snižoval chuť k jídlu (to bychom si dle mgr. Kejíkové mohli opravdu zavařit...);
- nesmí tu být kontraindikací srdeční vada.
Nejprve jsme se vrátili s receptem na Risperdal, jenže po konzultaci s naší kardioložkou jsme ho museli zavrhnout (prodlužuje na EKG cosi, co už má Bárt díky své srdeční vadě sám prodloužené - takže nevyhovuje). Tak další pokus - tentokrát Chlorprothixen. Ten by měl být z hlediska výše uvedeného v pořádku, resp. může tam být citlivost na slunce a může snižovat krevní tlak, a tak zazněl požadavek na měření tlaku během prvního týdne užívání. Domluvila jsem to s naší paní dětskou doktorkou.
V pondělí jsme lék nasadili. Bárt bere pidi-dávku, na příbalovém letáku se píše, že děti od 6 let berou až 3x denně 2 tabletky. Bárt bere zatím půl tabletky ráno, příští týden máme přidat půl tabletky odpoledne. Pokud bude vše OK, tak se bude ještě dávkování dál ladit, na kontrolu jdeme koncem června.
Lék v kaši - bez problémů. Do školky jsem dodala list s možnými nežádoucími účinky a požádala, aby Bárta víc sledovali, hlavně jestli nebude ospalý a unavený. Podle Lídy se choval úplně stejně jako vždycky, podle paní učitelky zlobil o trochu víc, než jindy - sedativní účinek zjevně žádný. A tak jsme dle domluvy vyrazili v pondělí odpoledne na první měření. Dopadlo to katastrofálně. Bárt řval tak, že málem spadla poliklinika. Fakt to nešlo. A to jsme ho přemlouvaly já, paní doktorka i sestřička. Brečel, teklo mu z nosu, spotřebovali jsme paní doktorce balík kapesníků. Odcházela jsem odtamtud totálně vyšťavená. Domluvily jsme se, že druhý pokus zkusíme v úterý po ránu, když to nepůjde, tak budu muset řešit na kardiologii.
Na úterní ráno jsem se ale důkladně připravila - strávila jsem nad tím půlku pondělního večera. Vytvořila jsem si piktogramy: Bártík - tlak - s pejskem - za odměru iPad - dárek
Přichystala pejska, k němu kostičku a píšťalku. Přibalila iPad a zabalila dárek (Lálá z Teletubbies). A od rána jsem to Bártovi opakovala. Stokrát.
Dojeli jsme k paní doktorce, nešli jsme ani do čekárny, abychom náhodou nenarazili na nějaké brečící miminko (to by nám situaci rozhodně nevylepšilo). Zaklepali jsme, Bárt vytáhl pejska a začal předvádět, co umí. Jak sedí, jak žere kostičku, jak chodí, vrtí ocáskem. Já i sestřička jsme hlasitě komentovaly a obdivovaly a paní doktorka - ta změřila tlak. Naprosto v klidu. 100/50 - což je prý normální hodnota. Byla jsem z toho úplně konsternovaná a nejen já. Ani na iPad a dárek nedošlo. Stejným postupem byl změřen tlak i ve středu (to jsem tedy musela v autě vytáhnout Teletubbiesáka) a v pátek ráno (to jsme zase ještě k tomu fotili, protože je třeba "ukázat tátovi"). No ale dali jsme to! A hodnoty tlaku v pohodě. Navíc Bárt opakovaně prohlašuje, že chce k paní doktorce měřit ruku!
Mrkněte na fotky. A držte nám palce, aby ty léky zabraly. Zatím žádnou výrazně pozitivní změnu nepozoruju. Ale třeba je ještě brzo a taky ta dávka je zatím nízká... Anebo bych něco na uklidnění potřebovala já...
Naše požadavky ovšem nejsou malé - kromě vlastního zklidňovacího účinku to musí být:
- lék kapalné formě, příp. v podobě, kdy se dá půlit, resp. drtit (pilulku ani tobolku Bárt nespolkne, některé nové léky se ale půlit nesmějí kvůli obsahu účinné látky, příp. obal pilulky chrání sliznici trávící trubice);
- nesmí to být lék, který by snižoval chuť k jídlu (to bychom si dle mgr. Kejíkové mohli opravdu zavařit...);
- nesmí tu být kontraindikací srdeční vada.
Nejprve jsme se vrátili s receptem na Risperdal, jenže po konzultaci s naší kardioložkou jsme ho museli zavrhnout (prodlužuje na EKG cosi, co už má Bárt díky své srdeční vadě sám prodloužené - takže nevyhovuje). Tak další pokus - tentokrát Chlorprothixen. Ten by měl být z hlediska výše uvedeného v pořádku, resp. může tam být citlivost na slunce a může snižovat krevní tlak, a tak zazněl požadavek na měření tlaku během prvního týdne užívání. Domluvila jsem to s naší paní dětskou doktorkou.
V pondělí jsme lék nasadili. Bárt bere pidi-dávku, na příbalovém letáku se píše, že děti od 6 let berou až 3x denně 2 tabletky. Bárt bere zatím půl tabletky ráno, příští týden máme přidat půl tabletky odpoledne. Pokud bude vše OK, tak se bude ještě dávkování dál ladit, na kontrolu jdeme koncem června.
Lék v kaši - bez problémů. Do školky jsem dodala list s možnými nežádoucími účinky a požádala, aby Bárta víc sledovali, hlavně jestli nebude ospalý a unavený. Podle Lídy se choval úplně stejně jako vždycky, podle paní učitelky zlobil o trochu víc, než jindy - sedativní účinek zjevně žádný. A tak jsme dle domluvy vyrazili v pondělí odpoledne na první měření. Dopadlo to katastrofálně. Bárt řval tak, že málem spadla poliklinika. Fakt to nešlo. A to jsme ho přemlouvaly já, paní doktorka i sestřička. Brečel, teklo mu z nosu, spotřebovali jsme paní doktorce balík kapesníků. Odcházela jsem odtamtud totálně vyšťavená. Domluvily jsme se, že druhý pokus zkusíme v úterý po ránu, když to nepůjde, tak budu muset řešit na kardiologii.
Na úterní ráno jsem se ale důkladně připravila - strávila jsem nad tím půlku pondělního večera. Vytvořila jsem si piktogramy: Bártík - tlak - s pejskem - za odměru iPad - dárek
Přichystala pejska, k němu kostičku a píšťalku. Přibalila iPad a zabalila dárek (Lálá z Teletubbies). A od rána jsem to Bártovi opakovala. Stokrát.
Dojeli jsme k paní doktorce, nešli jsme ani do čekárny, abychom náhodou nenarazili na nějaké brečící miminko (to by nám situaci rozhodně nevylepšilo). Zaklepali jsme, Bárt vytáhl pejska a začal předvádět, co umí. Jak sedí, jak žere kostičku, jak chodí, vrtí ocáskem. Já i sestřička jsme hlasitě komentovaly a obdivovaly a paní doktorka - ta změřila tlak. Naprosto v klidu. 100/50 - což je prý normální hodnota. Byla jsem z toho úplně konsternovaná a nejen já. Ani na iPad a dárek nedošlo. Stejným postupem byl změřen tlak i ve středu (to jsem tedy musela v autě vytáhnout Teletubbiesáka) a v pátek ráno (to jsme zase ještě k tomu fotili, protože je třeba "ukázat tátovi"). No ale dali jsme to! A hodnoty tlaku v pohodě. Navíc Bárt opakovaně prohlašuje, že chce k paní doktorce měřit ruku!
Mrkněte na fotky. A držte nám palce, aby ty léky zabraly. Zatím žádnou výrazně pozitivní změnu nepozoruju. Ale třeba je ještě brzo a taky ta dávka je zatím nízká... Anebo bych něco na uklidnění potřebovala já...
Komentáře
Okomentovat