Odjinud - Strategie vzdělávání Libereckého kraje
Inkluzivní školství, to je téma, které mě zajímá už mnoho let. A v poslední době samozřejmě stále intenzivněji, protože se blíží okamžik, kdy i Bartoloměj vstoupí do vzdělávacího procesu. Narazila jsem na zajímavý dokument, který vydala Amnesty International České republiky. Ta si vytyčila za cíl zanalyzovat roli krajů v podpoře inkluzivního vzdělávání.
Jak se píše v úvodu publikace:
Účel publikace
Cílem projektu, jehož výstupem je publikace, kterou držíte v rukou, bylo zmapovat roli krajů v procesu desegregace českého školství a jejich úlohu v podpoře inkluze ve vzdělávání. Naším záměrem bylo především identifi kovat příklady dobré praxe, ale i regiony, kde jsou příležitosti pro zlepšení.
Do projektu jsme vstupovali s hypotézou, že kraje, majoritní zřizovatelé bývalých zvláštních škol (dnes základních škol praktických), plní vůči zmíněným školám povinnosti, které vyplývají ze zákona, nad jeho rámec však nejdou.
Jinými slovy, kraje jsou velmi dobře informovány o zakoupeném vybavení, o poskytované vzdělávání se však nezajímají.Tuto hypotézu jsme ověřovali během rozhovorů se zástupci krajů (radní, členové výborů pro školství, zástupci školských a sociálních odborů) v dotazníkovém šetření a během analýzy legislativy a vzdělávacích strategií na národní úrovni i na úrovni krajů.
Vstupní hypotéza se v mnoha ohledech potvrdila. V některých případech jsme navíc zaznamenali nedostatečné naplňování těchto základních povinností, které plynou z pouze částečné znalosti platných norem a také ze skutečnosti, že jejich naplňování není dostatečně monitorováno nadřízenými orgány krajské samosprávy i státní správy.
Shrnutí hlavních zjištění
Za hlavní zjištění, která jsou obsažena v této zprávě, považujeme následující:
— nedostatečná a neaktuální národní strategie vzdělávání
V současné době je jediným střešním a strategickým dokumentem vzdělávání v České republice Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (tzv. Bílá kniha). Dokument je z roku 2001. Tomuto dokumentu se věnujeme v kapitole 1 na straně 5.
— volné vymezení podoby Dlouhodobých záměrů rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy, stejně jako nedostatečně určené podmínky pro jejich tvorbu a absentující kritéria pro monitoring jejich naplňování
Dlouhodobé záměry (DZ) jsou zahrnuty v Bílé knize i v textu školského zákona. Tématu je však věnován relativně malý prostor v porovnání s významem DZ a jejich možností ovlivnit priority ve vzdělávání v jednotlivých krajích. Analýze zakotvení podoby DZ se věnujeme v kapitole 1 na straně 6, jejich vyhodnocování v kapitole 2.2 na straně 11. Na zakotvení podoby DZ navazuje problém absence indikátorů naplňování DZ jednotlivých krajů, případně neschopnost krajů indikátory sledovat kvůli absenci metodického vedení.
— nedostatečná spolupráce aktérů ve vzdělávání na vertikální linii (ministerstvo školství – kraje – obce) i na linii horizontální, tvořené jednotlivými orgány kraje a dalšími důležitými subjekty (neziskové organizace, Agentura pro sociální začleňování, Centra podpory inkluzivního vzdělávání aj.)
Tématu spolupráce jednotlivých subjektů věnujeme prostor především v kapitole 2.3 na straně 14.
— nedostatečné využívání práva a povinnosti zřizovatelů provádět evaluaci vzdělávání ve zřizovaných školách a málo pozornosti věnované naplňování dlouhodobých záměrů vzdělávání
Občasné návštěvy České školní inspekce tento nedostatek zájmu nemohou napravit. Je možné, že kraje o této své možnosti a povinnosti nemají dostatečné povědomí, stejně jako zájem evaluaci realizovat. Monitoring a evaluace vzdělávání, které v současné době probíhají, jsou spíše formální a napříč kraji nesystematické. Tomuto tématu se blíže věnujeme v kapitole 2.2 na stranách 11–13.
— aplikace inkluzivního či integrativního přístupu je možná, není však systémově vyžadována ani podporována a tak je závislá jen na osobním přesvědčení jednotlivců.
Jak trefně vyjádřil jeden z respondentů: „Legislativou jsou dané možnosti integrace, jejich využití je však projevem dobré vůle jednotlivců."
Pro účely našeho blogu jsem si dovolila zkopírovat část, která se týka Strategie vzdělávání našeho kraje. Teoreticky to vypadá velmi dobře, teď už je, jak to funguje v praxi. Nebojte, budu Vás informovat:-)
Strategie vzdělávání Libereckého kraje
V programu rozvoje Libereckého kraje (LK) pro období 2007–2013 se vzdělávání věnuje strategický cíl s označením B: Kvalitní a zdravé lidské zdroje. V rámci tohoto cíle byly schváleny dílčí cíle, z nichž cíl B.1: Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života obsahuje bod Rozvoj a zkvalitňování systému počátečního vzdělávání (B.1a). Jeho prostřednictvím by měla být pro dané období řešena problematika předškolního či základního vzdělávání s veškerými jeho aspekty.
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2008 definuje pro toto časové období tři strategické vzdělávací priority, které by měly být naplňovány:
— zvýšení účasti na vzdělávání, zejména pak míra účasti na předškolním vzdělávání, zajištění rovných příležitostí ke vzdělávání či fenomén předčasných odchodů ze vzdělávání;
— zvýšení kvality vzdělávání a řízení školství, především problematika související s probíhající kurikulární reformou a vzděláváním pedagogů;
— zvýšení efektivity vzdělávání týkající se především efektivity přidělování příslušných peněžních prostředků na vzdělávání.
Dále jsou rozvojové priority děleny podle jednotlivých vzdělávacích segmentů. V rámci předškolního vzdělávání je v případě sledované problematiky schválen základní cíl podporovat aktivity vedoucí k vyrovnávání vývoje dětí sociálně znevýhodněných. Ten by měl mj. sestávat z obecně defi novaných cílů jako posilování provázanosti rodinné výchovy s předškolním vzděláváním, vztahu mezi rodiči a mateřskými školami v péči o dítě či rozvíjení žádoucích fyzických, psychických a sociálních návyků. Dále vyrovnávání nerovnoměrností vývoje a posilování podpůrných mechanismů pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami.
Oproti tomu v případě základního vzdělávání jsou cíle věnované desegregačním tématům zaměřeny především na další vzdělávání pedagogů s cílem zkvalitnit vzdělávání žáků sociálně znevýhodněných a žáků z málo podnětného sociálního prostředí. Dále řeší zpřístupnění škol okolní komunitě a jejich proměnu v centra vzdělávacího, kulturního a společenského života. Neméně významným cílem je dle tohoto bodu také zpracování koncepčního dokumentu věnovaného problematice žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
V případě rovného přístupu si Liberecký kraj schválil některé další cíle a aktivity vedoucí k jejich naplnění. Mezi těmito aktivitami nalezneme například:
— podporu a realizaci projektů vzdělávání příslušníků skupin pocházejících ze znevýhodňujícího socioekonomické-ho a kulturního prostředí, včetně aktivit mimoškolních;
— sjednocení diagnostiky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami;
— podporu neškolských zařízení zaměřených na poradenství v oblasti vzdělávání osob se speciálními vzdělávacími potřebami;
— podporu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřených na včasné vyhledání žáků, u nichž není přiměřeně využit jejich vzdělávací potenciál;
— rozvoj metod a forem podporujících rovný přístup ke vzdělávání, včetně tvorby individuálních vzdělávacích programů.
Tato témata se prolínají již do výše uvedených cílů v členění dle předškolního či základního vzdělávání v Libereckém kraji.
Nový Dlouhodobý záměr vzdělávání Libereckého kraje
Novým strategickým dokumentem Libereckého kraje (LK) pro oblast vzdělávání pro období let 2012–2016 se stal Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2012. Tento dokument vychází z nové-ho Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky z roku 2011 a na krajské úrovni navazuje na předchozí DZ LK, jehož priority nejprve ve své III. kapitole vyhodnocuje a dále rozvíjí. Je třeba v této souvislosti ocenit, že nový dokument výslovně uvádí, že ne všechny priority se podařilo naplnit, a proto zůstávají východiskem i pro další období.
Rozvojové priority pro další období jsou obsaženy v kapitole IV. Strategie rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje. Nově je tato kapitola rozdělena na dvě hlavní části.
První část se zabývá třemi základními prioritami a jejich kompatibilitou s novým DZ ČR s tím, že tyto priority zůstávají oproti roku 2008 shodné, pouze se aktualizují a přehodnocují:
— zvyšování efektivity ve vzdělávání
— zvyšování kvality vzdělávání
— podpora rovných příležitostí ke vzdělávání a podpora poradenského systému
V souvislosti se sledovaným tématem je klíčová třetí priorita. Ta v rámci obecnějších cílů vymezuje tři konkrétní opatření, jimiž jsou „tvorba koncepce péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a poradenského systému“, „podpora zřizování pozic školních psychologů a speciálních pedagogů na školách“ a „podpora integrace a inkluze na všech stupních vzdělávací soustavy“.
Druhá část kapitoly se zabývá strategií rozvoje v jednotlivých segmentech vzdělávání. Zatímco v segmentu před-školního vzdělávání se sledované téma desegregace ve školství nadále neobjevuje, v segmentu základního vzdělávání byl ponechán cíl otevřít školy okolní komunitě a proměnit je v centra vzdělávacího, kulturního a společenského života. V tomto segmentu nalezneme následující opatření související s desegregací: v případě objektivní potřeby umožnit zavádění dalších přípravných tříd a podpořit aktivity vedoucí k přípravě pedagogů na ZŠ hlavního vzdělávacího proudu na vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním.
Nově do DZ přibylo jako samostatný segment Vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a poradenský systém. Z hlediska sledované oblasti se tím tento segment stal klíčovou částí dokumentu. Na začátku podkapitoly kraj nejprve konstatuje, že v oblasti speciálního školství panuje celková nepřehlednost. Na druhou stranu je dle autorů textu třeba ocenit kvalitativní posun ve vybavenosti škol a posun ve využívání prostředků EU ke zkvalitnění péče o potřebné žáky.
Mezi hlavní závazky kraje v tomto segmentu patří podpora inkluzivního vzdělávání a integrace dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol. Jako svůj hlavní záměr pro další období navíc kraj uvádí úpravu sítě péče o tyto žáky i sítě poradenského systému a s tím související zefektivnění a zkvalitnění péče o tyto žáky. Za tímto účelem by měla být zpracována komplexní koncepce, na jejíž artikulaci se mají podílet ředitelé škol, zástupci asociací a ostatní odborníci. Mezi další opatření kraje v této problematice patří podpora škol, které integrují žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, a kontrola zařazování dětí a žáků do speciálních škol.
Oproti minulému DZ je v aktuálním dokumentu desegregaci dětí ve vzdělávání věnováno více prostoru. Jednotlivé cíle na sebe navazují či se přímo opakují tam, kde jich zatím nebylo dosaženo – jedná se například o zpracování koncepčního dokumentu věnujícího se problematice žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Celkově je kladen větší důraz na podporu integrujících škol a zefektivnění celého systému škol a poradenství.
Jak se píše v úvodu publikace:
Účel publikace
Cílem projektu, jehož výstupem je publikace, kterou držíte v rukou, bylo zmapovat roli krajů v procesu desegregace českého školství a jejich úlohu v podpoře inkluze ve vzdělávání. Naším záměrem bylo především identifi kovat příklady dobré praxe, ale i regiony, kde jsou příležitosti pro zlepšení.
Do projektu jsme vstupovali s hypotézou, že kraje, majoritní zřizovatelé bývalých zvláštních škol (dnes základních škol praktických), plní vůči zmíněným školám povinnosti, které vyplývají ze zákona, nad jeho rámec však nejdou.
Jinými slovy, kraje jsou velmi dobře informovány o zakoupeném vybavení, o poskytované vzdělávání se však nezajímají.Tuto hypotézu jsme ověřovali během rozhovorů se zástupci krajů (radní, členové výborů pro školství, zástupci školských a sociálních odborů) v dotazníkovém šetření a během analýzy legislativy a vzdělávacích strategií na národní úrovni i na úrovni krajů.
Vstupní hypotéza se v mnoha ohledech potvrdila. V některých případech jsme navíc zaznamenali nedostatečné naplňování těchto základních povinností, které plynou z pouze částečné znalosti platných norem a také ze skutečnosti, že jejich naplňování není dostatečně monitorováno nadřízenými orgány krajské samosprávy i státní správy.
Shrnutí hlavních zjištění
Za hlavní zjištění, která jsou obsažena v této zprávě, považujeme následující:
— nedostatečná a neaktuální národní strategie vzdělávání
V současné době je jediným střešním a strategickým dokumentem vzdělávání v České republice Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (tzv. Bílá kniha). Dokument je z roku 2001. Tomuto dokumentu se věnujeme v kapitole 1 na straně 5.
— volné vymezení podoby Dlouhodobých záměrů rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy, stejně jako nedostatečně určené podmínky pro jejich tvorbu a absentující kritéria pro monitoring jejich naplňování
Dlouhodobé záměry (DZ) jsou zahrnuty v Bílé knize i v textu školského zákona. Tématu je však věnován relativně malý prostor v porovnání s významem DZ a jejich možností ovlivnit priority ve vzdělávání v jednotlivých krajích. Analýze zakotvení podoby DZ se věnujeme v kapitole 1 na straně 6, jejich vyhodnocování v kapitole 2.2 na straně 11. Na zakotvení podoby DZ navazuje problém absence indikátorů naplňování DZ jednotlivých krajů, případně neschopnost krajů indikátory sledovat kvůli absenci metodického vedení.
— nedostatečná spolupráce aktérů ve vzdělávání na vertikální linii (ministerstvo školství – kraje – obce) i na linii horizontální, tvořené jednotlivými orgány kraje a dalšími důležitými subjekty (neziskové organizace, Agentura pro sociální začleňování, Centra podpory inkluzivního vzdělávání aj.)
Tématu spolupráce jednotlivých subjektů věnujeme prostor především v kapitole 2.3 na straně 14.
— nedostatečné využívání práva a povinnosti zřizovatelů provádět evaluaci vzdělávání ve zřizovaných školách a málo pozornosti věnované naplňování dlouhodobých záměrů vzdělávání
Občasné návštěvy České školní inspekce tento nedostatek zájmu nemohou napravit. Je možné, že kraje o této své možnosti a povinnosti nemají dostatečné povědomí, stejně jako zájem evaluaci realizovat. Monitoring a evaluace vzdělávání, které v současné době probíhají, jsou spíše formální a napříč kraji nesystematické. Tomuto tématu se blíže věnujeme v kapitole 2.2 na stranách 11–13.
— aplikace inkluzivního či integrativního přístupu je možná, není však systémově vyžadována ani podporována a tak je závislá jen na osobním přesvědčení jednotlivců.
Jak trefně vyjádřil jeden z respondentů: „Legislativou jsou dané možnosti integrace, jejich využití je však projevem dobré vůle jednotlivců."
Pro účely našeho blogu jsem si dovolila zkopírovat část, která se týka Strategie vzdělávání našeho kraje. Teoreticky to vypadá velmi dobře, teď už je, jak to funguje v praxi. Nebojte, budu Vás informovat:-)
Strategie vzdělávání Libereckého kraje
V programu rozvoje Libereckého kraje (LK) pro období 2007–2013 se vzdělávání věnuje strategický cíl s označením B: Kvalitní a zdravé lidské zdroje. V rámci tohoto cíle byly schváleny dílčí cíle, z nichž cíl B.1: Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života obsahuje bod Rozvoj a zkvalitňování systému počátečního vzdělávání (B.1a). Jeho prostřednictvím by měla být pro dané období řešena problematika předškolního či základního vzdělávání s veškerými jeho aspekty.
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2008 definuje pro toto časové období tři strategické vzdělávací priority, které by měly být naplňovány:
— zvýšení účasti na vzdělávání, zejména pak míra účasti na předškolním vzdělávání, zajištění rovných příležitostí ke vzdělávání či fenomén předčasných odchodů ze vzdělávání;
— zvýšení kvality vzdělávání a řízení školství, především problematika související s probíhající kurikulární reformou a vzděláváním pedagogů;
— zvýšení efektivity vzdělávání týkající se především efektivity přidělování příslušných peněžních prostředků na vzdělávání.
Dále jsou rozvojové priority děleny podle jednotlivých vzdělávacích segmentů. V rámci předškolního vzdělávání je v případě sledované problematiky schválen základní cíl podporovat aktivity vedoucí k vyrovnávání vývoje dětí sociálně znevýhodněných. Ten by měl mj. sestávat z obecně defi novaných cílů jako posilování provázanosti rodinné výchovy s předškolním vzděláváním, vztahu mezi rodiči a mateřskými školami v péči o dítě či rozvíjení žádoucích fyzických, psychických a sociálních návyků. Dále vyrovnávání nerovnoměrností vývoje a posilování podpůrných mechanismů pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami.
Oproti tomu v případě základního vzdělávání jsou cíle věnované desegregačním tématům zaměřeny především na další vzdělávání pedagogů s cílem zkvalitnit vzdělávání žáků sociálně znevýhodněných a žáků z málo podnětného sociálního prostředí. Dále řeší zpřístupnění škol okolní komunitě a jejich proměnu v centra vzdělávacího, kulturního a společenského života. Neméně významným cílem je dle tohoto bodu také zpracování koncepčního dokumentu věnovaného problematice žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
V případě rovného přístupu si Liberecký kraj schválil některé další cíle a aktivity vedoucí k jejich naplnění. Mezi těmito aktivitami nalezneme například:
— podporu a realizaci projektů vzdělávání příslušníků skupin pocházejících ze znevýhodňujícího socioekonomické-ho a kulturního prostředí, včetně aktivit mimoškolních;
— sjednocení diagnostiky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami;
— podporu neškolských zařízení zaměřených na poradenství v oblasti vzdělávání osob se speciálními vzdělávacími potřebami;
— podporu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřených na včasné vyhledání žáků, u nichž není přiměřeně využit jejich vzdělávací potenciál;
— rozvoj metod a forem podporujících rovný přístup ke vzdělávání, včetně tvorby individuálních vzdělávacích programů.
Tato témata se prolínají již do výše uvedených cílů v členění dle předškolního či základního vzdělávání v Libereckém kraji.
Nový Dlouhodobý záměr vzdělávání Libereckého kraje
Novým strategickým dokumentem Libereckého kraje (LK) pro oblast vzdělávání pro období let 2012–2016 se stal Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2012. Tento dokument vychází z nové-ho Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky z roku 2011 a na krajské úrovni navazuje na předchozí DZ LK, jehož priority nejprve ve své III. kapitole vyhodnocuje a dále rozvíjí. Je třeba v této souvislosti ocenit, že nový dokument výslovně uvádí, že ne všechny priority se podařilo naplnit, a proto zůstávají východiskem i pro další období.
Rozvojové priority pro další období jsou obsaženy v kapitole IV. Strategie rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje. Nově je tato kapitola rozdělena na dvě hlavní části.
První část se zabývá třemi základními prioritami a jejich kompatibilitou s novým DZ ČR s tím, že tyto priority zůstávají oproti roku 2008 shodné, pouze se aktualizují a přehodnocují:
— zvyšování efektivity ve vzdělávání
— zvyšování kvality vzdělávání
— podpora rovných příležitostí ke vzdělávání a podpora poradenského systému
V souvislosti se sledovaným tématem je klíčová třetí priorita. Ta v rámci obecnějších cílů vymezuje tři konkrétní opatření, jimiž jsou „tvorba koncepce péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a poradenského systému“, „podpora zřizování pozic školních psychologů a speciálních pedagogů na školách“ a „podpora integrace a inkluze na všech stupních vzdělávací soustavy“.
Druhá část kapitoly se zabývá strategií rozvoje v jednotlivých segmentech vzdělávání. Zatímco v segmentu před-školního vzdělávání se sledované téma desegregace ve školství nadále neobjevuje, v segmentu základního vzdělávání byl ponechán cíl otevřít školy okolní komunitě a proměnit je v centra vzdělávacího, kulturního a společenského života. V tomto segmentu nalezneme následující opatření související s desegregací: v případě objektivní potřeby umožnit zavádění dalších přípravných tříd a podpořit aktivity vedoucí k přípravě pedagogů na ZŠ hlavního vzdělávacího proudu na vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním.
Nově do DZ přibylo jako samostatný segment Vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a poradenský systém. Z hlediska sledované oblasti se tím tento segment stal klíčovou částí dokumentu. Na začátku podkapitoly kraj nejprve konstatuje, že v oblasti speciálního školství panuje celková nepřehlednost. Na druhou stranu je dle autorů textu třeba ocenit kvalitativní posun ve vybavenosti škol a posun ve využívání prostředků EU ke zkvalitnění péče o potřebné žáky.
Mezi hlavní závazky kraje v tomto segmentu patří podpora inkluzivního vzdělávání a integrace dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol. Jako svůj hlavní záměr pro další období navíc kraj uvádí úpravu sítě péče o tyto žáky i sítě poradenského systému a s tím související zefektivnění a zkvalitnění péče o tyto žáky. Za tímto účelem by měla být zpracována komplexní koncepce, na jejíž artikulaci se mají podílet ředitelé škol, zástupci asociací a ostatní odborníci. Mezi další opatření kraje v této problematice patří podpora škol, které integrují žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, a kontrola zařazování dětí a žáků do speciálních škol.
Oproti minulému DZ je v aktuálním dokumentu desegregaci dětí ve vzdělávání věnováno více prostoru. Jednotlivé cíle na sebe navazují či se přímo opakují tam, kde jich zatím nebylo dosaženo – jedná se například o zpracování koncepčního dokumentu věnujícího se problematice žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Celkově je kladen větší důraz na podporu integrujících škol a zefektivnění celého systému škol a poradenství.
Komentáře
Okomentovat