Bárt a jídlo... Videoseriál
V rámci přípravy na konzultaci u Mgr. Kejíkové (logopedka, Bobath terapeutka a specialistka na děti s poruchou příjmu potravy) jsem si v našem youtube archivu prošla videa, která se týkají Bartolomějova jídla.
Zjistila jsem, že absolutně nechápu, jak jsme to mohli celé přežít...
Tu snahu o kojení, kdy jsme ho krmila v průměru 45 minut a on vypil asi tak 60 ml, to následné dokrmování stříkačkou, odstřikování, vážení před jídlem, po jídle, 20x denně... Všechna ta období, kdy odmítal pít, kdy jsme do něj tekutiny dostávali jen ve spánku (jedna lahvička mléka při spaní po obědě, druhá večer po usnutí, třetí do půlnoci, budík na čtvrtou ranní na další...). Dobu, kdy vůbec nejedl, nebo kdy nám všechno jídlo vyrážel z ruky, takže jsme mu museli znehybňovat ruce v sedačce ručníkem... Období zavřených pus, časy, kdy jeden z nás krmil a druhý "hrál divadýlko" k odpoutání pozornosti. Časy, kdy zvracel, jen když zahlédl jíst někoho jiného, nebo kdy se mu zvedal žaludek z toho, že v televizi žral svou kořist lev...
Dnešní stav, kdy Bárt jí mixované jídlo se svou oblíbenou konzervičkou, sám se dokáže nakrmit kaší a dokonce žužlá i chleba a rohlík, to je vlastně úplná pohoda... Občas zpestřená tím, že jedinou značku kaše přestanou vyrábět... Prostě až na to, že je mu šest, nekouše a nejí pevnou stravu...
No jen se podívejte sami. Seřazeno od nejnovějšího k nejstaršímu (2008), ty nejstarší videa jsou nejcharakteristější, pak už jsem se snažila fotit spíš úspěchy (no, úspěchy...).
Zjistila jsem, že absolutně nechápu, jak jsme to mohli celé přežít...
Tu snahu o kojení, kdy jsme ho krmila v průměru 45 minut a on vypil asi tak 60 ml, to následné dokrmování stříkačkou, odstřikování, vážení před jídlem, po jídle, 20x denně... Všechna ta období, kdy odmítal pít, kdy jsme do něj tekutiny dostávali jen ve spánku (jedna lahvička mléka při spaní po obědě, druhá večer po usnutí, třetí do půlnoci, budík na čtvrtou ranní na další...). Dobu, kdy vůbec nejedl, nebo kdy nám všechno jídlo vyrážel z ruky, takže jsme mu museli znehybňovat ruce v sedačce ručníkem... Období zavřených pus, časy, kdy jeden z nás krmil a druhý "hrál divadýlko" k odpoutání pozornosti. Časy, kdy zvracel, jen když zahlédl jíst někoho jiného, nebo kdy se mu zvedal žaludek z toho, že v televizi žral svou kořist lev...
Dnešní stav, kdy Bárt jí mixované jídlo se svou oblíbenou konzervičkou, sám se dokáže nakrmit kaší a dokonce žužlá i chleba a rohlík, to je vlastně úplná pohoda... Občas zpestřená tím, že jedinou značku kaše přestanou vyrábět... Prostě až na to, že je mu šest, nekouše a nejí pevnou stravu...
No jen se podívejte sami. Seřazeno od nejnovějšího k nejstaršímu (2008), ty nejstarší videa jsou nejcharakteristější, pak už jsem se snažila fotit spíš úspěchy (no, úspěchy...).
Komentáře
Okomentovat