Přestěhovali jsme se.... Obrazem...
Hlavním důvodem, proč už přes měsíc tenhle blog nedoplňuji, je naše stěhování. Seběhlo se to hrozně rychle. Teda pokud pominu, že přestěhovat se chci už od narození Bartoloměje, tj. skoro šest let... Jinak ale - ode dne, kdy jsem se byla poprvé podívat na byt, do dne převodu práv, uplynulo 16 dní. Rychlé, ne? A pak následovalo balení, čekání na chvíli, kdy se druhá strana vystěhuje, přepisování elektřiny, malování, nakupování Ikea nábytku, vyzvedávání Aukro nábytku, stěhování. Úplně nastěhováni nejsme ještě ani dneska, Bartoloměj šílí z vrtání a bouchání kladivem, takže jsme stále bez lustrů, věšáků a bez houpačky:-) Ale jinak je to paráda. Z 35 metrů čtverečních do 62. Můj životní standard se zvýšil nejmíň dvakrát. Budeme žít jako normální lidi, dokonce k nám může někdo i přijít/přijet na návštěvu (a přespat!). Máme vanu, Bartoloměj má svůj pokoj, když peru, tak můžu i vařit bez toho, aby vypadly pojistky. A představte si, že Bartoloměj spí od prvního dne sám ve svém modrém pokojíčku! Sice v noci občas přijde, protože potřebuje čůrat, ale pak si zase jako velký kluk jde lehnout do své postýlky. NEVĚŘILA BYCH TOMU! Prostě samá pozitiva a sociální jistoty:-)
Pár fotek z průběhu celé akce, která mi zvedla dlouhodobou náladu asi tak o 300 procent.
Bartoloměj poprvé v bytě. Z modrého pokoje uděláme bílý a z bílého modrý... (tam, kde měli ložnici, budeme mít obývák, tam, kde byl obývák, bude Bártův modrý pokojík). Jo a do skříně se dá pěkně vlézt...
Jo a z červeného pokoje bude bílý... V OBI jsem strávila pěkných pár chvil. Syté barvy prý nepřemalujeme, to nám pracovníci oddělení barev nezávidí, dokonce penetraci mi vnutili. Ale zvládli jsme to, Tomáš dal víc vrstev a naše ložnice nebude oranžová/červená. V takové bych totiž asi neusnula. Bílá je dobrá. Koupelna zůstane beze změn. Vana, hurá!
Výhled z nového bytu v ulici s poetickým názvem - Třešňová... Na balkon starého bytu vidíme z okna - máme to asi 300 metrů...
Těch věcí... Kde se berou?
Ze spřáteleného ústředního orgánu státní správy dorazila přiložit ruce k dílu kamarádka Zdena. Stěhování jí sluší:-) Díky ní jsem vyzkoušela i cukrárnu ve vedlejším vchodě. Dobře jsme se přestěhovali, místní Tiramisu mě nadchlo...
Banánovky, banánovky. A taky sedačka Mansted, kterou jsem koupila na Aukru. Prodávající slečna se zapomněla pochlubit, že bydlí v pátém patře bez výtahu... O kočkách, které si sedačku oblíbily, nemluvě...
Bártův pokoj bude modrý... Je totiž na jih, takže teplý, modrá barva je studená, tak se to hodí. A taky prý uklidňuje hyperaktivní děti... Prostě - modrá je dobrá, už je to tak. Strávila jsem několik dní vymýšlením, jak by ten pokoj měl vypadat. Nastudovala jsem spoustu zahraničních auti webů, rozhodila sítě na facebooku, rozeslala mejly. Mám jasno, zónujeme a strukturujeme.... Rozhodně to nebude nejmenší pokoj v bytě, naopak. Jen ten odstín měl být světlejší... Asi tak 4x až 8x. A to ještě po uschnutí zesvětlal. Ale co, Bárt s ním problém nemá a mně se vlastně taky líbí... Dodáme bílý nábytek, bílé doplňky, na zeď bílé obláčky...
Pohled shora - stěhovací vůz mého tatínka. Ještěže nám přišli pomoci Kristián s kamarádem Honzou. Asi bychom jinak stěhovali ještě teď.... I do prvních Billy skříní se s vervou pustili. Naštěstí jich máme hodně, takže si jich užijeme i my s Tomášem....
Dáváme dohromady knihovnu Billy, která bude v ložnici. Konečně dostatečný prostor pro naše knihy! A to na zemi je naše postel.
Ikea ti dá pocítit úspěch. Fakt. Složit cokoliv z Ikei jde snadno, člověk má svělý pocit z pod rukama rostoucího díla. Třeba šatní skříň PAX, kterou bude mít Bárt v pokojíčku. Oproti skříňce z Lídlu, kterou jsem neprozřetelně koupila do obýváku (a hned ve třech exemplářích), šla PAX složit asi tak 16x snadněji... (a rychleji...)
Bartoloměj dostal rýmu asi třetí den po přestěhování. A tak jsme zůstali pár dní doma. Tohle je fotka z "vaření" - Bártova oblíbená aktivita, kdy v míse míchá vodu s mlékem, kakaem, skořicí, saponátem, moukou a dalšími ingrediencemi... Z rýmy se ovšem Bartoloměj vylízal překvapivě rychle. A tak se stále domáhá nejzábavnější části nového domu - výtahu. Myslím, že nás sousedi poznají velmi záhy....
Fotky ze zařízeného bytu - někdy později. Abych si změnové období užila, přišla jsem minulý čtvrtek o foťák. Asi se někomu líbil, nebo jsem byla jako obvykle roztržitá? Prostě foťák fuč. Koupila jsem obratem nový, překvapivě je skvělý, ale to určitě poznáte časem sami.
Díky za pozornost.
Pár fotek z průběhu celé akce, která mi zvedla dlouhodobou náladu asi tak o 300 procent.
Bartoloměj poprvé v bytě. Z modrého pokoje uděláme bílý a z bílého modrý... (tam, kde měli ložnici, budeme mít obývák, tam, kde byl obývák, bude Bártův modrý pokojík). Jo a do skříně se dá pěkně vlézt...
Jo a z červeného pokoje bude bílý... V OBI jsem strávila pěkných pár chvil. Syté barvy prý nepřemalujeme, to nám pracovníci oddělení barev nezávidí, dokonce penetraci mi vnutili. Ale zvládli jsme to, Tomáš dal víc vrstev a naše ložnice nebude oranžová/červená. V takové bych totiž asi neusnula. Bílá je dobrá. Koupelna zůstane beze změn. Vana, hurá!
Výhled z nového bytu v ulici s poetickým názvem - Třešňová... Na balkon starého bytu vidíme z okna - máme to asi 300 metrů...
Těch věcí... Kde se berou?
Ze spřáteleného ústředního orgánu státní správy dorazila přiložit ruce k dílu kamarádka Zdena. Stěhování jí sluší:-) Díky ní jsem vyzkoušela i cukrárnu ve vedlejším vchodě. Dobře jsme se přestěhovali, místní Tiramisu mě nadchlo...
Banánovky, banánovky. A taky sedačka Mansted, kterou jsem koupila na Aukru. Prodávající slečna se zapomněla pochlubit, že bydlí v pátém patře bez výtahu... O kočkách, které si sedačku oblíbily, nemluvě...
Bártův pokoj bude modrý... Je totiž na jih, takže teplý, modrá barva je studená, tak se to hodí. A taky prý uklidňuje hyperaktivní děti... Prostě - modrá je dobrá, už je to tak. Strávila jsem několik dní vymýšlením, jak by ten pokoj měl vypadat. Nastudovala jsem spoustu zahraničních auti webů, rozhodila sítě na facebooku, rozeslala mejly. Mám jasno, zónujeme a strukturujeme.... Rozhodně to nebude nejmenší pokoj v bytě, naopak. Jen ten odstín měl být světlejší... Asi tak 4x až 8x. A to ještě po uschnutí zesvětlal. Ale co, Bárt s ním problém nemá a mně se vlastně taky líbí... Dodáme bílý nábytek, bílé doplňky, na zeď bílé obláčky...
Pohled shora - stěhovací vůz mého tatínka. Ještěže nám přišli pomoci Kristián s kamarádem Honzou. Asi bychom jinak stěhovali ještě teď.... I do prvních Billy skříní se s vervou pustili. Naštěstí jich máme hodně, takže si jich užijeme i my s Tomášem....
Dáváme dohromady knihovnu Billy, která bude v ložnici. Konečně dostatečný prostor pro naše knihy! A to na zemi je naše postel.
Ikea ti dá pocítit úspěch. Fakt. Složit cokoliv z Ikei jde snadno, člověk má svělý pocit z pod rukama rostoucího díla. Třeba šatní skříň PAX, kterou bude mít Bárt v pokojíčku. Oproti skříňce z Lídlu, kterou jsem neprozřetelně koupila do obýváku (a hned ve třech exemplářích), šla PAX složit asi tak 16x snadněji... (a rychleji...)
Bartoloměj dostal rýmu asi třetí den po přestěhování. A tak jsme zůstali pár dní doma. Tohle je fotka z "vaření" - Bártova oblíbená aktivita, kdy v míse míchá vodu s mlékem, kakaem, skořicí, saponátem, moukou a dalšími ingrediencemi... Z rýmy se ovšem Bartoloměj vylízal překvapivě rychle. A tak se stále domáhá nejzábavnější části nového domu - výtahu. Myslím, že nás sousedi poznají velmi záhy....
Fotky ze zařízeného bytu - někdy později. Abych si změnové období užila, přišla jsem minulý čtvrtek o foťák. Asi se někomu líbil, nebo jsem byla jako obvykle roztržitá? Prostě foťák fuč. Koupila jsem obratem nový, překvapivě je skvělý, ale to určitě poznáte časem sami.
Díky za pozornost.
Komentáře
Okomentovat