Pomozte dětem a my - reportáž z natáčení
Znáte Kuře? Takové to žluté se záchranným kruhem kolem pasu, které na Vás každé jaro útočí z televizní obrazovky? Třicet - moc, nebo pomoc?
Tak na tohle Kuře jsme se v červnu obrátili prostřednictvím občanského sdružení Willík s individuálním projektem "Osobní asistence pro Bartoloměje". Strávila jsem nad ním několik večerů, bylo to i technicky trochu náročnější, ale zadařilo se. Počátkem prázdnin byla podepsána smlouva, na osobní asistenci jsme od Nadace pro rozvoj občanské společnosti dostali ze sbírky Pomozte dětem 32 tisíc Kč. Celý rok nám to asi nepokryje (platíme 65 Kč, resp od ledna 75 Kč za hodinu, 20 hodin týdně), ale i tak je to pro nás výrazná pomoc a podpora.
Od září má Bárt svou asistentku Lídu, Willík hradí z nadačních peněz faktury za asistenci. Začátkem listopadu zazvonil telefon - volali z České televize, že by chtěli o Bártovi a tomhle projektu natočit dokument z cyklu Kde peníze pomáhají.
No, že bych skákala radostí do stropu, to opravdu ne... Sdělovat prostřednictvím televizní obrazovky národu (tj. těm, kteří to ještě náhodou nevědí), že máte dítě s mentálním postižením, to není zrovna záviděníhodná role... Ale zase na druhou stranu - je to příležitost Williamsův syndrom trochu zpopularizovat a Willíka zviditelnit. A pořád lepší v tomhle relativně pozitivním typu pořadu, než třeba líčit naše trable s posudkovými lékaři v Černých ovcích...
A tak jsem se obětovala a zavolala do školky a asistentce Lídě. Paní ředitelka byla moc milá a vstřícná, Lída z toho sice asi nespala, ale byla nakonec pro. S účastí na natáčení souhlasila i dr. Neuschlová z Willíka, takže našemu průniku do dalšího média nestálo nic v cestě. S režisérem Kačírkem jsem domluvila termín (6.12.) i podrobnosti natáčení, rodičům Bártových spolužáků napsala dopis, asistentce Lídě vymyslela osnovu toho, na co by neměla zapomenout, uklidnila paní učitelky a objednala se k holiči. Jenže 6.12. strávil Bárt v posteli s antibiotiky a zánětem průdušek, a tak se natáčení přesunulo na DNEŠEK. Holiče jsem nezvládla...
V půl 8 ráno jsme s Bártem vyzvedli dr. Neuschlovou na nádraží (naštěstí dnes nemrzlo, tak jsme to stihli, protože jsme nemuseli škrábat suto) a přesunuli se do školky, kde už čekal čtyřčlenný TV štáb - režisér, kameraman, zvukař a produkční. S Bártem jsme sehráli scénku, jakože jdeme od autobusu, Bárt docela pěkně šel. Pak přesun do školky a scéna převlékání a předání Bárta asistentce. Při převlékání se ukázalo, že triko s Mašinkou Tomášem, které si ráno sám vybral, je mu trochu větší. Náhradní jsme neměli, to si to zase doma vypiju... Bárt se při převlékání choval naprosto vzorně, kameru bychom tam potřebovali každý den...
Pan kameraman šel točit žánrové z obrázky příchodu dětí do školky a já šla ukázat režisérovi možné další interiéry a exteriéry. Zašli jsme i do ředitelny, představit se a prohodit pár společenských frází. V průchozí chodbě pak následoval rozhovor s doktorkou Neuschlovou. Občas se sice muselo počkat až projede paní kuchařka se svačinami, ale natočilo se to. (To je také jediná fotka má fotka z natáčení, nějak jsem se na to nesoustředila...)
Pak opět přesun do třídy, kde se natáčelo hraní a zpívání. Pak rozhovor se mnou, ve stejné chodbě, ale v jiném pohledu. Napsala jsem si předevčírem poznámky, ale čtecí zařízení nebylo a já už si toho zpaměti moc nepamutuju, takže to bylo stejně napůl improvizované. Asi jsem se moc nesmála, bude to tedy veskrze vážné:-) Ale bylo to dobré, nenechala jsem se ničím nachytat či vmanipulovat do nějaké nechtěné odpovědi. Možná jsem toho mohla říct i víc, ale stejně se bude hodně střihat (konečná délka dokumentu je 6 minut), tak je to asi fuk... Pan režisér mě chválil:-) Ještě se ptal, jestli k tomu chceme nějakou speciální hudbu - to mě docela zaskočilo. Navrhla jsem Kašpárka v rohlíku, což prý asi nepůjde, jsou prý s nimi v tomhle ohledu nějaké potíže. Tak jsem jen preventivně vyloučila Dádu Patrasovou:-)
Odvezla jsem doktorku Lenku do města, mezitím se zase natáčelo ve třídě. Rozhovor s Lídou (ta se pro změnu prý smála neustále:-), Bárt u stromečku, zpívání u klavíru. Paní učitelka natáčet nechtěla, určitě jí to bude líto:-) Pak jsme ještě s Lídou Bárta oblékly a společně vyrazili se štábem natočit pár záběrů ven na školní zahradu. Počasí tedy nevlídné… Bárt statečně jezdil na klouzačce, houpal se na pružině i prolézal prolejzačky. Ve čtvrt na 11 se s námi štáb rozloučil. Domluvili jsme se ještě, že pošlu nějaké fotky a videa.
Ufff, je to za námi. Tak teď se jen nezapomeňte dívat - v neděli 15.1.2012 v 13.55 na čt1!
A posílejte Kuřeti dárcovské sms-ky:-) Je to na dobrou věc:-)
Tak na tohle Kuře jsme se v červnu obrátili prostřednictvím občanského sdružení Willík s individuálním projektem "Osobní asistence pro Bartoloměje". Strávila jsem nad ním několik večerů, bylo to i technicky trochu náročnější, ale zadařilo se. Počátkem prázdnin byla podepsána smlouva, na osobní asistenci jsme od Nadace pro rozvoj občanské společnosti dostali ze sbírky Pomozte dětem 32 tisíc Kč. Celý rok nám to asi nepokryje (platíme 65 Kč, resp od ledna 75 Kč za hodinu, 20 hodin týdně), ale i tak je to pro nás výrazná pomoc a podpora.
Od září má Bárt svou asistentku Lídu, Willík hradí z nadačních peněz faktury za asistenci. Začátkem listopadu zazvonil telefon - volali z České televize, že by chtěli o Bártovi a tomhle projektu natočit dokument z cyklu Kde peníze pomáhají.
No, že bych skákala radostí do stropu, to opravdu ne... Sdělovat prostřednictvím televizní obrazovky národu (tj. těm, kteří to ještě náhodou nevědí), že máte dítě s mentálním postižením, to není zrovna záviděníhodná role... Ale zase na druhou stranu - je to příležitost Williamsův syndrom trochu zpopularizovat a Willíka zviditelnit. A pořád lepší v tomhle relativně pozitivním typu pořadu, než třeba líčit naše trable s posudkovými lékaři v Černých ovcích...
A tak jsem se obětovala a zavolala do školky a asistentce Lídě. Paní ředitelka byla moc milá a vstřícná, Lída z toho sice asi nespala, ale byla nakonec pro. S účastí na natáčení souhlasila i dr. Neuschlová z Willíka, takže našemu průniku do dalšího média nestálo nic v cestě. S režisérem Kačírkem jsem domluvila termín (6.12.) i podrobnosti natáčení, rodičům Bártových spolužáků napsala dopis, asistentce Lídě vymyslela osnovu toho, na co by neměla zapomenout, uklidnila paní učitelky a objednala se k holiči. Jenže 6.12. strávil Bárt v posteli s antibiotiky a zánětem průdušek, a tak se natáčení přesunulo na DNEŠEK. Holiče jsem nezvládla...
V půl 8 ráno jsme s Bártem vyzvedli dr. Neuschlovou na nádraží (naštěstí dnes nemrzlo, tak jsme to stihli, protože jsme nemuseli škrábat suto) a přesunuli se do školky, kde už čekal čtyřčlenný TV štáb - režisér, kameraman, zvukař a produkční. S Bártem jsme sehráli scénku, jakože jdeme od autobusu, Bárt docela pěkně šel. Pak přesun do školky a scéna převlékání a předání Bárta asistentce. Při převlékání se ukázalo, že triko s Mašinkou Tomášem, které si ráno sám vybral, je mu trochu větší. Náhradní jsme neměli, to si to zase doma vypiju... Bárt se při převlékání choval naprosto vzorně, kameru bychom tam potřebovali každý den...
Pan kameraman šel točit žánrové z obrázky příchodu dětí do školky a já šla ukázat režisérovi možné další interiéry a exteriéry. Zašli jsme i do ředitelny, představit se a prohodit pár společenských frází. V průchozí chodbě pak následoval rozhovor s doktorkou Neuschlovou. Občas se sice muselo počkat až projede paní kuchařka se svačinami, ale natočilo se to. (To je také jediná fotka má fotka z natáčení, nějak jsem se na to nesoustředila...)
Pak opět přesun do třídy, kde se natáčelo hraní a zpívání. Pak rozhovor se mnou, ve stejné chodbě, ale v jiném pohledu. Napsala jsem si předevčírem poznámky, ale čtecí zařízení nebylo a já už si toho zpaměti moc nepamutuju, takže to bylo stejně napůl improvizované. Asi jsem se moc nesmála, bude to tedy veskrze vážné:-) Ale bylo to dobré, nenechala jsem se ničím nachytat či vmanipulovat do nějaké nechtěné odpovědi. Možná jsem toho mohla říct i víc, ale stejně se bude hodně střihat (konečná délka dokumentu je 6 minut), tak je to asi fuk... Pan režisér mě chválil:-) Ještě se ptal, jestli k tomu chceme nějakou speciální hudbu - to mě docela zaskočilo. Navrhla jsem Kašpárka v rohlíku, což prý asi nepůjde, jsou prý s nimi v tomhle ohledu nějaké potíže. Tak jsem jen preventivně vyloučila Dádu Patrasovou:-)
Odvezla jsem doktorku Lenku do města, mezitím se zase natáčelo ve třídě. Rozhovor s Lídou (ta se pro změnu prý smála neustále:-), Bárt u stromečku, zpívání u klavíru. Paní učitelka natáčet nechtěla, určitě jí to bude líto:-) Pak jsme ještě s Lídou Bárta oblékly a společně vyrazili se štábem natočit pár záběrů ven na školní zahradu. Počasí tedy nevlídné… Bárt statečně jezdil na klouzačce, houpal se na pružině i prolézal prolejzačky. Ve čtvrt na 11 se s námi štáb rozloučil. Domluvili jsme se ještě, že pošlu nějaké fotky a videa.
Ufff, je to za námi. Tak teď se jen nezapomeňte dívat - v neděli 15.1.2012 v 13.55 na čt1!
A posílejte Kuřeti dárcovské sms-ky:-) Je to na dobrou věc:-)
Komentáře
Okomentovat