Z MPSV - posuzování PnP od 1.1.2011
Moje kamarádka Blanka si dopisuje s MPSV ohledně sociální reformy, obdivuju jí, že na to má nervy... Přeposlala mi dopis, který se týká hlavně změn v posuzování příspěvku na péči od 1.1.2011 (ne, to není chyba, už od letošního roku), dotýká se ale i dalších otázek. Blanka souhlasila s tím, abych ho zveřejnila, třeba se v něm totiž najdete i vy... A možná bude zajímavé srovnat s tím, co doopravdy projde, protože MPSV se drží hesla Slibem nezarmoutíš...
Ministerstvo práce a sociálních věcí
odbor sociálních služeb a sociálního začleňování
V Praze dne 24. března 2011
Vážená paní,
sekretariát ministra práce a sociálních věcí postoupil odboru sociálních služeb a sociálního začleňování MPSV k vyřízení Váš dopis, adresovaný panu ministrovi, ve kterém uvádíte své výhrady a dotazy k některým částem návrhu novely zákona o sociálních službách a dalších zákonů ze sociální oblasti.
K Vašemu dotazu na novou metodiku sociálního šetření v případě posuzování žádosti o příspěvek na péči nebo přeposuzování zdravotního stavu jeho příjemce uvádíme, že podle ní postupují sociální pracovníci již od začátku tohoto roku na základě přijetí zákona č. 347/2010 Sb., ze dne 12. listopadu 2010, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Nová metodika tak reaguje na změnu dikce § 25 odst. 4 zákona o sociálních službách, kdy správní orgán rozhoduje podle stejnopisu posudku vydaného lékařskou posudkovou službou ČSSZ (dále jen LPS), nikoliv na základě zaslaného výsledku posouzení.
To v praxi znamená, že sociální pracovník vypracuje záznam ze sociálního šetření v přirozeném prostředí žadatele, který je předán LPS jako podklad pro vypracování stejnopisu posudku. Sociální pracovník v textu záznamu ze sociálního šetření pro účely řízení o příspěvku na péči u jednotlivých okruhů uvede rozhodné skutečnosti a vychází ze srovnání situace žadatele s jeho vrstevníky v přirozeném sociálním prostředí. Neprovádí tak v rámci sociálního šetření pro účely řízení o příspěvku na péči komplexní hodnocení situace žadatele, pouze využívá svou odbornost sociální práce pro rozpoznání důležitých detailů situace žadatele, které pak postupuje posudkovému lékaři.
Posudkový lékař LPS přitom nadále posuzuje 36 úkonů podle vyhlášky č. 505/2006 Sb., a záznam se sociálního šetření zapracuje do stejnopisu posudku. Rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči se po 1.1. 2011 nemění, to znamená, že výčet úkonů, které žadatel není schopen sám zvládnout, je stále jeho součástí.
Co se týče dalších navrhovaných změn týkajících se příspěvku na péči, o kterých se zmiňujete, nenavrhuje se v systému sociálních služeb jeho zařazení do příjmu pečovatele, ani jeho zdanění. Rovněž jeho přiznání a výplata nebude podmíněna nákupem služeb u pečovatele - asistenta sociální péče, jak uvádíte. Jde zřejmě o nesprávné informace.
Pokud jde o sociální příplatek, tato dávka byla, s výjimkou jeho výplaty do konce roku 2012 rodičům pečujícím o dlouhodobě nemocné nebo zdravotně postižené dítě za předpokladu splnění stanovených podmínek, zrušena jako jedno z úsporných opatření v sociální oblasti; o jeho nahrazení jinou dávkou se v současné době neuvažuje.
Různé názory na návrh řešení problematiky souběhu rodičovského příspěvku a příspěvku na péči, a návrh na agregaci obou příspěvků do jedné dávky a její výše, budou jistě po ukončení připomínkového řízení ještě diskutovány.
K navrhovaným změnám týkajících se příspěvku na mobilitu, na opatření si zvláštních pomůcek, problematiky postupného nahrazení průkazek ZTP a ZTP/P sociální kartou a dalším změnám, ke kterým rovněž uvádíte své výhrady, přichází v současné době v rámci připomínkového řízení řada námitek, připomínek a návrhů na jejich úpravu, mimo jiné i od Národní rady osob se zdravotním postižením. Všechny došlé připomínky budou do konce března t.r. posouzeny a lze předpokládat, že smysluplné a racionální připomínky budou akceptovány a do novel vládních návrhů příslušných zákonů a prováděcích předpisů k nim zapracovány. Návrhy novel zákonů bude projednávat dále vláda a Parlament ČR, bezesporu tak dojde ještě k dalším změnám a úpravám, nelze proto současné návrhy změn považovat za definitivní.
V každém případě smyslem těchto změn je dosáhnout základních cílů sociální reformy, kterými jsou zejména lepší zacílení a adresnost sociálních dávek, dosažení jejich maximálně možné účelnosti, snížení administrativní zátěže a neposlední řadě úspory prostředků vynakládaných na sociální dávkové systémy ze státního rozpočtu.
Za zaslané připomínky a náměty Vám děkujeme.
S pozdravem
Ing. Vratislav Vojnar
odbor 22 MPSV
Vratislav.Vojnar@mpsv.cz
Ministerstvo práce a sociálních věcí
odbor sociálních služeb a sociálního začleňování
V Praze dne 24. března 2011
Vážená paní,
sekretariát ministra práce a sociálních věcí postoupil odboru sociálních služeb a sociálního začleňování MPSV k vyřízení Váš dopis, adresovaný panu ministrovi, ve kterém uvádíte své výhrady a dotazy k některým částem návrhu novely zákona o sociálních službách a dalších zákonů ze sociální oblasti.
K Vašemu dotazu na novou metodiku sociálního šetření v případě posuzování žádosti o příspěvek na péči nebo přeposuzování zdravotního stavu jeho příjemce uvádíme, že podle ní postupují sociální pracovníci již od začátku tohoto roku na základě přijetí zákona č. 347/2010 Sb., ze dne 12. listopadu 2010, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Nová metodika tak reaguje na změnu dikce § 25 odst. 4 zákona o sociálních službách, kdy správní orgán rozhoduje podle stejnopisu posudku vydaného lékařskou posudkovou službou ČSSZ (dále jen LPS), nikoliv na základě zaslaného výsledku posouzení.
To v praxi znamená, že sociální pracovník vypracuje záznam ze sociálního šetření v přirozeném prostředí žadatele, který je předán LPS jako podklad pro vypracování stejnopisu posudku. Sociální pracovník v textu záznamu ze sociálního šetření pro účely řízení o příspěvku na péči u jednotlivých okruhů uvede rozhodné skutečnosti a vychází ze srovnání situace žadatele s jeho vrstevníky v přirozeném sociálním prostředí. Neprovádí tak v rámci sociálního šetření pro účely řízení o příspěvku na péči komplexní hodnocení situace žadatele, pouze využívá svou odbornost sociální práce pro rozpoznání důležitých detailů situace žadatele, které pak postupuje posudkovému lékaři.
Posudkový lékař LPS přitom nadále posuzuje 36 úkonů podle vyhlášky č. 505/2006 Sb., a záznam se sociálního šetření zapracuje do stejnopisu posudku. Rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči se po 1.1. 2011 nemění, to znamená, že výčet úkonů, které žadatel není schopen sám zvládnout, je stále jeho součástí.
Co se týče dalších navrhovaných změn týkajících se příspěvku na péči, o kterých se zmiňujete, nenavrhuje se v systému sociálních služeb jeho zařazení do příjmu pečovatele, ani jeho zdanění. Rovněž jeho přiznání a výplata nebude podmíněna nákupem služeb u pečovatele - asistenta sociální péče, jak uvádíte. Jde zřejmě o nesprávné informace.
Pokud jde o sociální příplatek, tato dávka byla, s výjimkou jeho výplaty do konce roku 2012 rodičům pečujícím o dlouhodobě nemocné nebo zdravotně postižené dítě za předpokladu splnění stanovených podmínek, zrušena jako jedno z úsporných opatření v sociální oblasti; o jeho nahrazení jinou dávkou se v současné době neuvažuje.
Různé názory na návrh řešení problematiky souběhu rodičovského příspěvku a příspěvku na péči, a návrh na agregaci obou příspěvků do jedné dávky a její výše, budou jistě po ukončení připomínkového řízení ještě diskutovány.
K navrhovaným změnám týkajících se příspěvku na mobilitu, na opatření si zvláštních pomůcek, problematiky postupného nahrazení průkazek ZTP a ZTP/P sociální kartou a dalším změnám, ke kterým rovněž uvádíte své výhrady, přichází v současné době v rámci připomínkového řízení řada námitek, připomínek a návrhů na jejich úpravu, mimo jiné i od Národní rady osob se zdravotním postižením. Všechny došlé připomínky budou do konce března t.r. posouzeny a lze předpokládat, že smysluplné a racionální připomínky budou akceptovány a do novel vládních návrhů příslušných zákonů a prováděcích předpisů k nim zapracovány. Návrhy novel zákonů bude projednávat dále vláda a Parlament ČR, bezesporu tak dojde ještě k dalším změnám a úpravám, nelze proto současné návrhy změn považovat za definitivní.
V každém případě smyslem těchto změn je dosáhnout základních cílů sociální reformy, kterými jsou zejména lepší zacílení a adresnost sociálních dávek, dosažení jejich maximálně možné účelnosti, snížení administrativní zátěže a neposlední řadě úspory prostředků vynakládaných na sociální dávkové systémy ze státního rozpočtu.
Za zaslané připomínky a náměty Vám děkujeme.
S pozdravem
Ing. Vratislav Vojnar
odbor 22 MPSV
Vratislav.Vojnar@mpsv.cz
Komentáře
Okomentovat