Bartoloměj a předškolní zařízení

Psala jsem do Willíkova občasníku krátký článek o Bártovi a našich zkušenostech s předškolními zařízeními. Když už jsem ho měla hotový, tak jsem si vzpomněla na prosbu Mileny z rané péče o nějaký článek do jejich časopisu Rolnička - tak jsem jí ho obratem poslala. Prý vyjde v příštím čísle :-) A pokud se do vydání vejde, tak tam bude i naše "báječná" zkušenost s lékařskou posudkovou službou a příspěvkem na péči. Pak že se nesnažím o popularizaci:-) Ale bude to asi nářez, všechny ty články tam totiž bývají takové smířlivé, o těch hračkách a pomůckách a milých setkáních přátelských lidí... Jenže tak idylické ty naše životy opravdu nejsou... Jsem zvědavá na reakce:-) No a tady je ten článek o našich zkušenostech se školkou:

Bartoloměj a jeho zkušenosti s předškolními zařízeními – spolupráce s ranou péčí





Celý loňský školní rok chodil Bartoloměj na jedno dopoledne v týdnu „do školky“ - do soukromého klubu, který funguje v Liberci jako součást mateřského centra Krteček. Zdejší centrum jsme navštěvovali zhruba od roku a půl věku, a tak Bartoloměje místní „tety“ dobře znaly a samy se nabídly, že ho zkusí integrovat do cca 12 členné skupiny zdravých dětí. Fungovalo to výborně, Bartoloměj měl nadstandardní péči v podobě jedné z „tet“, která se mu individuálně věnovala, a i zdejší děti mu hodně pomáhaly. Bohužel zdejší „miniškolka“ funguje jen dva dny v týdnu, a tak jsme na nový školní rok hledali školku na celý týden.

Ukázalo se, že umístit dítě s opožděným psychomotorickým vývojem a mentální retardací (diagnóza Williamsův syndrom) je v krajském městě Liberci téměř neřešitelný problém. Ve městě funguje pouze speciální školka pro neslyšící děti a pak při Jedličkově ústavu školka pro zdravotně postižené děti, kde většinu osazenstva tvoří děti nemluvící. My jsme potřebovali školku, kde by se náš nemluvící Bartoloměj „rozmluvil“ a kde by byli schopni zvládnout jeho problémy se sebeobsluhou, hyperaktivitou a jídlem.

Do hledání školky, kde by byli ochotni Bartoloměje přijmout, jsme zapojili speciálně pedagogické centrum i zdejší středisko rané péče. A právě naše konzultantka Milena z rané péče nám nakonec velice pomohla, protože našla školku, ve které je již integrováno několik dětí se specifickými potřebami (MŠ Motýlek na sídlišti Broumovská) a také s námi absolvovala veškerá jednáni s paní ředitelkou a paními učitelkami. Moc jí za to tímto děkujeme.

Vše dobře dopadlo a Bartoloměj začal od září chodit do speciální třídy Bělásků v MŠ Motýlek. Je tu celkem 12 dětí (jeden autista a pak děti s drobnými zdravotními problémy, logopedickými vadami a poruchami učení) a dvě učitelky, které jsou nesmírně trpělivé a tolerantní. Vzhledem k tomu, že kraj neposkytuje finance na pedagogického asistenta do předškolních zařízení, platíme Bartolomějovi osobní asistentku, kterou má Bartoloměj od prvního dne moc rád.

A jak to funguje? Výtečně. Bartoloměj si ve školce rychle zvykl a každý den se tam těší. Již po prvním týdnu začal ve školce svačit a obědvat polévku, což je pokrok, který jsem vůbec nečekala. S asistentkou individuálně pracují a rozvíjejí Bártovy dovednosti, začínají trénovat sebeobsluhu i zapojovat se do programu ostatních dětí. Spolupráce se školkou i asistentkou je výborná. Bartolomějův den dostal řád a dokonce začal večer chodit brzo spát! 

Hana Kubíková, Liberec