Jarní setkání Willíka v Monínci - 15.-16.květen 2010
Letošní jarní setkání Willíka se uskutečnilo v rekreačním a lyžařském středisku Monínec v okrese Benešov, nedaleko slavné obce Sedlec-Prčice. Do Monínce dorazilo po větších či menších dopravních potížích, způsobených dopravními omezeními, která souvisela s probíhajícím pochodem Praha-Prčice, celkem 11 rodin. Z dětí se v Monínci ukázaly (od nejmladšího) - Verunka, Bartoloměj, Kuba K, Nikolas, Kuba J., Sonička, Nikolka, Hanka, Adam, Tomáš a Anička. Přijela i doktorka Neuschlová a garantkami odborného programu se pro toto setkání staly paní muzikoterapeutka Irena Lintnerová a ergoterapeutka Pavlína Adamová, obě z táborské Kaňky.
Hlavním programem soboty byla muzikoterapie a ergoterapie. Ohledně muzikoterapie dejme slovo paní Mgr. Lintnerové: Na Monínec se sjely děti a mládež s Williamsovým syndromem ve věku od 2 do 21 let z občanského sdružení Willík. Pracovali jsme ve skupině i individuálně.
Skupinovou terapii jsme si vyzkoušeli jak úplně všichni, kdy jsme využili dynamiky a různorodosti skupiny. Starší děti – mládež byly vzorem mladším a mladší děti byly pro starší inspirací ve své bezprostřednosti.
Další skupinové terapie proběhly v rozdělených skupinách dětí do 10 let a nad 10 let. Odlišovaly se především v tématech motivací muzikoterapeutického programu. Děti si vyzkoušely muzikoterapeutické programy motivované počasím, indiány, zvířátky nebo pocity. Největší úspěch u malých i velkých měli indiáni.
Důležitou součástí terapeutického působení byla individuální práce především s nejmladšími dětmi a s dětmi s poruchou soustředěnosti. Zde byla důležitá motivace, zapojení rodiče nebo zdravého sourozence. Šlo spíše o aktivní muzikoterapii s důrazem na rytmizaci a zapojení dítěte do řízené činnosti. Zhudebňovaní pokynů, jména, pozdravu… Práce se známými dětskými popěvky a říkadly. Úspěch měly „ukazovací písničky“, které se líbily všem dětem.
V neposlední řadě bylo rodičům vysvětleno k čemu je možno muzikoterapii využít. Jak muzikoterapie rozvíjí osobnost dítěte, koordinaci pohybů a koordinaci oko-ruka, rytmus, který je důležitý v logopedii, úchop a hrubou i jemnou motoriku, která je důležitá pro rozvoj myšlení a následně pro rozvoj řeči atd.
Účastníci si vyzkoušeli mnoho nástrojů – bubny, širokou škálu rytmických nástrojů, štěrchadel a různé muzikoterapeutické nástroje – dešťovou hůl, ocean drum a další."
A jak probíhala ergoterapie? Opět slovo někomu povolanějšímu, tentokrát Bc. Adamové
Rekondičního pobytu sdružení Willík se zúčastnily děti různých věkových kategorií, proto byly rozděleny do dvou skupin – děti ve věku do 10 let a nad 10 let.
Ergoterapie probíhala formou skupinovou. Skupina dětí do 10 let´ prováděla mimo jiné tyto terapeutické činnosti:
Dále probíhaly individuální konzultace s rodiči dětí, např. doporučení ortopedické obuvi a konkrétní firmy, která se touto problematikou zabývá, doporučení terapeutických pomůcek pro děti.
Zatímco si děti užívaly odborného programu, rodiče se neformálně sešli a řešili záležitosti spojené s fungováním Willíka:
Po dobré večeři se většina rodičů a některé děti sešla ve společenské místnosti, kde se jednak sledovalo mistrovství světa v hokeji a jednak se diskutovalo o všem možném - o místě podzimního pobytu, o budoucnosti našich dětí, o možnostech pracovního uplatnění pečujících maminek. Vítaným zpestřením večera byla ochutnávka dortu ve tvaru Willíka, který dovezli Kieswetterovi.
V neděli jsme se po snídani sbalili, vyklidili pokoje a v 10 se sešli na společném bubnování. Drum Circle byl opět s panem Šušorem, se kterým spolupracujeme již od roku 2008, tohle bylo 3.společné bubnování, tentokrát pojaté jako sponzorský dar ve prospěch Willíka. Bubnování se tentokrát opravdu povedlo - bylo pozvolné, takže žádné dítě nemělo s nenadálým hlukem problémy. Všechny děti vydržely 1 a 3/4 hodiny bubnovat, příp. vše sledovat, a to je asi rekord.
Následoval oběd a rozloučení. I přes nepřízeň počasí je nutné konstatovat, že jarní pobyt se opět vydařil. Děkujeme Nadaci O2 za podporu, panu Šušorovi za bubnování, pani Lintnerové a paní Adamové za perfektně připravený program, Zdeňkovi Kratinovi a Olze Kreníkové za organizaci, kolektivu v Monínci za vlídné přijetí, doktorce Neuschlové za obětavost a všem, kteří přijeli, za účast:-) Příště se bude setkání konat předběžně na Moravě, a sice o prodlouženém víkendu spojeném se státním svátkem v říjnu. Těšíme se.
Hlavním programem soboty byla muzikoterapie a ergoterapie. Ohledně muzikoterapie dejme slovo paní Mgr. Lintnerové: Na Monínec se sjely děti a mládež s Williamsovým syndromem ve věku od 2 do 21 let z občanského sdružení Willík. Pracovali jsme ve skupině i individuálně.
Skupinovou terapii jsme si vyzkoušeli jak úplně všichni, kdy jsme využili dynamiky a různorodosti skupiny. Starší děti – mládež byly vzorem mladším a mladší děti byly pro starší inspirací ve své bezprostřednosti.
Další skupinové terapie proběhly v rozdělených skupinách dětí do 10 let a nad 10 let. Odlišovaly se především v tématech motivací muzikoterapeutického programu. Děti si vyzkoušely muzikoterapeutické programy motivované počasím, indiány, zvířátky nebo pocity. Největší úspěch u malých i velkých měli indiáni.
Důležitou součástí terapeutického působení byla individuální práce především s nejmladšími dětmi a s dětmi s poruchou soustředěnosti. Zde byla důležitá motivace, zapojení rodiče nebo zdravého sourozence. Šlo spíše o aktivní muzikoterapii s důrazem na rytmizaci a zapojení dítěte do řízené činnosti. Zhudebňovaní pokynů, jména, pozdravu… Práce se známými dětskými popěvky a říkadly. Úspěch měly „ukazovací písničky“, které se líbily všem dětem.
V neposlední řadě bylo rodičům vysvětleno k čemu je možno muzikoterapii využít. Jak muzikoterapie rozvíjí osobnost dítěte, koordinaci pohybů a koordinaci oko-ruka, rytmus, který je důležitý v logopedii, úchop a hrubou i jemnou motoriku, která je důležitá pro rozvoj myšlení a následně pro rozvoj řeči atd.
Účastníci si vyzkoušeli mnoho nástrojů – bubny, širokou škálu rytmických nástrojů, štěrchadel a různé muzikoterapeutické nástroje – dešťovou hůl, ocean drum a další."
A jak probíhala ergoterapie? Opět slovo někomu povolanějšímu, tentokrát Bc. Adamové
Rekondičního pobytu sdružení Willík se zúčastnily děti různých věkových kategorií, proto byly rozděleny do dvou skupin – děti ve věku do 10 let a nad 10 let.
Ergoterapie probíhala formou skupinovou. Skupina dětí do 10 let´ prováděla mimo jiné tyto terapeutické činnosti:
- práce s terapeutickou hmotou (rozvoj jemné motoriky, svalové síly)
- navlékání různě velikých korálků na tkaničku (koordinace horních končetin, koordinace oko-ruka)
- vkládání kolíčků – kolíčková hra (nácvik úchopů)
- šití tkaničkou na desce s otvory (koordinace horních končetin)
- domino s motivem zvířátek – hledání dvojic, pojmenovávání zvířat (trénink pozornosti, trpělivosti, rozvoj slovní zásoby)
- vkládací hry se zvířátky, geometrickými tvary, stínová doplňovačka (rozvoj jemné motoriky, pozornosti, vizuálního vnímání)
Skupina dětí nad 10 let:
- stimulace pomocí terapeutických fazolek Thera-biens (stimulace horních končetin)
- práce s terapeutickou hmotou (rozvoj jemné motoriky a svalové síly)
- vyhledávání zvířat a společné stavění domina (podpora komunikace ve skupině, spolupráce)
- práce s mandalami, vybarvování mandal, povídání o barvách (možnost sebevyjádření)
Dále probíhaly individuální konzultace s rodiči dětí, např. doporučení ortopedické obuvi a konkrétní firmy, která se touto problematikou zabývá, doporučení terapeutických pomůcek pro děti.
Zatímco si děti užívaly odborného programu, rodiče se neformálně sešli a řešili záležitosti spojené s fungováním Willíka:
- hodnotící zprávy a chystané granty na rok 2010 a s tím související otázky financování a fakturace jednotlivých pobytů, sponzorské dary, DPP
- letní tábor pro velké děti v Itálii v červenci 2010
- připravovanou brožuru o Williamsově syndromu
- překlad knihy
- výroční zprávu atd.
Po dobré večeři se většina rodičů a některé děti sešla ve společenské místnosti, kde se jednak sledovalo mistrovství světa v hokeji a jednak se diskutovalo o všem možném - o místě podzimního pobytu, o budoucnosti našich dětí, o možnostech pracovního uplatnění pečujících maminek. Vítaným zpestřením večera byla ochutnávka dortu ve tvaru Willíka, který dovezli Kieswetterovi.
V neděli jsme se po snídani sbalili, vyklidili pokoje a v 10 se sešli na společném bubnování. Drum Circle byl opět s panem Šušorem, se kterým spolupracujeme již od roku 2008, tohle bylo 3.společné bubnování, tentokrát pojaté jako sponzorský dar ve prospěch Willíka. Bubnování se tentokrát opravdu povedlo - bylo pozvolné, takže žádné dítě nemělo s nenadálým hlukem problémy. Všechny děti vydržely 1 a 3/4 hodiny bubnovat, příp. vše sledovat, a to je asi rekord.
Následoval oběd a rozloučení. I přes nepřízeň počasí je nutné konstatovat, že jarní pobyt se opět vydařil. Děkujeme Nadaci O2 za podporu, panu Šušorovi za bubnování, pani Lintnerové a paní Adamové za perfektně připravený program, Zdeňkovi Kratinovi a Olze Kreníkové za organizaci, kolektivu v Monínci za vlídné přijetí, doktorce Neuschlové za obětavost a všem, kteří přijeli, za účast:-) Příště se bude setkání konat předběžně na Moravě, a sice o prodlouženém víkendu spojeném se státním svátkem v říjnu. Těšíme se.
Komentáře
Okomentovat