Vánoce u prarodičů I.

Naše vánoční "kolečka po příbuzenstvu" probíhají obvykle tak, že Štědrý den trávíme sami doma, na první svátek vánoční jdeme nebo jedeme na oběd k babičce Doris a dědovi Mirkovi (buď jdeme pěšky tady do Ruprechtic, nebo jedeme na chalupu do Vrtek na Českodubsko) a na druhý svátek vánoční se přesunujeme k mým rodičům do Polabí.

Letos to ale dopadlo jinak - 14 dní před vánoci sklátila dědu Mirka cévní mozková příhoda a skončil na jednotce intenzivní péče na liberecké neurologii. Před svátky ho přeložili na normální lůžkové oddělení, byli jsme se i s Bartolomějem za ním podívat o Štědrý den, už je mu líp. Štědrý večer tak babička Doris strávila s námi u nás doma. Přesto jsme ale o první svátek vánoční do Ruprechtic zamířili - podívat se, jestli náhodou Ježíšek Bartolomějovi něco nenadělil i tady:-)

A nadělil!:-) Hlavní dárek bylo auto na ovládání. Je to SUBARU, které jezdí jako blesk (věděli jste, že taková hračka může vyvinout rychlost až 8,5 km za hodinu?). Bartoloměj pochopitelně tlačítka mačkal, co mohl, takže auto lítalo po bytě, zpoza gauče vyhnalo všechny kočky, no krása. Kdykoliv se auto někde zachytilo, přinesl Bartoloměj dálkové ovládání tátovi, aby to "spravil". A velmi oblíbená poloha autíčka byla "na zádech", kdy mohl Bárt pěkně sledovat, jak se auto točí kolečka. Ačkoliv ježíšek přinesl i další dárky (foukací piano, kostky, dřevěný vláček, pohyblivého dřevěného panáka), tak auto mělo největší úspěch.

Další velkou zábavou bylo sfoukávání svíček - tuhle dovednost Bartoloměj ovládl teprve pár dní před vánoci, foukání ho baví, ale musí ještě cvičit míření:-) Každopádně je to dobré cvičení, takže teď foukáme do plamene skoro každý den. U babičky Doris Bartoloměj kombinoval foukání s konzumací rohlíku:-)

Pár videí a fotek.