Štědrý večer 2009

Letošní štědrý den a večer se docela povedl:-)

Dopoledne jsme byli na procházce na novém dětském hřišti, po obědě jsme vyrazili na neurologii do krajské nemocnice, kde leží děda Mirek. Vypadal už docela dobře, snad je mu líp. Bartoloměj si nemocnici užil - mají tu výtahy, které se dají přivolávat, stojí jim tu jezdící křesla, na kterých se dá pěkně jezdit, dlouhé chodby jsou jako stvořené pro lítání.... A co teprve ta dětská hřiště v areálu nemocnice...

Po návštěvě nemocnice jsme se i s babičkou přesunuli k nám domů a štědrý večer mohl začít. Pouštěli jsme ve vaničce svíčky ve skořápkách, Bartoloměj, který se dva dny před tím naučil sfoukávat svíčky, to usilovně zkoušel i na lodičky (a potom i na monitor počítače, když jsme si ta videa prohlíželi). Zapalovali jsme prskavky - Bartoloměj se snažil podpálit byt, protože opakovaně prskavky pokládal na postel - nepovedlo se mu to. Při večeři seděl s námi - a zatímco rodiče měli bílou klobásu a babička kapra, Bartoloměj se ládoval rohlíkem....

Vánoční dárky se Bartolomějovi líbily, tedy až na těch pár edukativních, které zůstaly nepovšimnuty (kostky, stavebnice, lupa...). Zkusila jsem balíčky označit fotografiemi, aby Bartoloměj mohl na první pohled identifikovat, které dárky jsou pro něj, ale moc to teda nezabralo.... Snad příště. Velmi se vydařil hned první dárek - větrák do ruky - má knoflík, který se dá mačkat, točí se a dělá vítr, no prostě ideální hračka, vypadalo to, že nic dalšího už Bartoloměj nepotřebuje (a to si určitě vůbec nevšiml toho tygříka z medvídka Pú, který větrák zdobí:-) Další velký úspěch sklidily knížky se zvuky zvířat. Celý večer se z našeho bytu linulo vytí vlků, bečení oveček, řev lva i kokrhání kohouta (Bartoloměj dostal Zvuky džungle a Na farmě). Dále se mu pak líbila hračka v podobě stromku, který mluví - učí abecedu a říká slova - tenhle dárek mi skoro trhal z ruky. Bohužel si nejvíc oblíbil tlačítko na zapnutí/vypnutí, takže ženský hlas celý večer říkal: "Jaké písmeno je před písmenem O?" "Na shledanou příště." "Iks jako xylofon." "Na shledanou příště." A když si Bárt s hračkou chvíli nehrál, tak to "Na shledanou příště" říkala sama... Doufám, že baterky dojdou brzy...  Magnetickou stavebnici jsme museli zabavit ve chvíli, kdy se překvapivě pokusil strčit si stříbrnou kuličku do pusy - on, který nic nejí a nepolyká... Další hračka, která zaujala, byl dětský laptop, který zpívá, hraje a na displeji ukazuje obrázky (a má vlastní myš!). Bartoloměj byl z vánoc celý vzrušený, v noci se i několikrát vzbudil, asi se mu zdálo o Na shledanou příště:-)

A to ho ještě čekal Ježíšek u babiček!