Bárt s dětmi (i bez dětí)

Tenhle týden se nám docela dařilo "vystavovat Bartoloměje působení dětí". Bárt má totiž pořád z malých dětí docela strach, bojí se jejich pláče. A většinou (správně) předpokládá, že se malé děti rozpláčou, takže se od nich pro jistotu drží dál. Lepší se to přímo úměrně délce pobytu, kterou s dětmi stráví. Na jaře jsme chodili poměrně intenzivně do mateřského centra a bylo to už skoro v pohodě. Léto bylo ovšem na kontakty s dětmi slabší, no a po prázdninách začaly do mateřského centra chodit nové (mladší) děti, které opravdu častěji pláčou a my máme zase problém. Tak jsem se rozhodla, že budeme mezi děti chodit co nejčastěji to půjde.

Už o minulém víkendu se Bárt chtě nechtě mezi dětmi musel pohybovat. Byli jsme s kamarády a jejich dětmi v Jizerkách na jedné fakt pěkné chalupě, absolvovali jsme společně výlet k vodopádu na Černém potoce, návštěvu restaurace i prohlídku arboreta ve Ferdinandově. K tomu navíc dost pršelo, takže jsme trávili i čas na chatě. Nemůžu tvrdit, že by si Bartoloměj s dětmi hrál, to opravdu ne. Ale v zásadě mu  nevadily a v neděli dopoledne to dokonce vypadalo, že se s nimi pokouší navázat kontakt (anebo ho jen tolik zaujala ta videohra, kterou děti hrály?:-)

V pondělí jsme se rozhodli využít novinky - Technická univerzita v Liberci vybudovala pro děti svých zaměstnanců a studentů Dětský koutek. Hlídají tam studenti pedagogické fakulty, kteří to mají jako praxi a ještě za to dostávají peníze ze stipendijního fondu. Pro děti je to (prozatím) zadarmo, jen je nutné je včas přes internet zaregistrovat.  Udělali jsme rezervaci a dostali jsme pro Bárta na pondělí chůvu - jmenovala se Milan:-) Jak jsme se dočetli v pravidlech, je to hlídání na 2 hodiny, pokud by mělo být hlídání delší a kapacita koutku to umožňuje, pak by se měl rodič po dvou hodinách dostavit, nakrmit, přebalit a mohl by tam dítě nechat další dvě hodiny. Rozhodli jsme se, že pro začátek necháme Bárta v dětském koutku hodinku s tím, že já se budu pohybovat po okolí a na telefonát doběhnu i kdykoliv dřív. Nebylo to ale třeba, v dětském koutku nebylo žádné jiné dítě, Bárt měl studenta Milana pro sebe a časem měl ještě navíc k dispozici jeho přítelkyni. Takže byl ve svém živlu - dva dospělí, kteří mu plní přání, no krása. Integrace mezi děti tedy zrovna neproběhla, ale na druhou stranu - hodinka volna v pondělí dopoledne? Krása.

V úterý jsme vyrazili na do Mateřského centra Krteček. Bárt mě překvapil - při společném zpívání a cvičení byl ochotný zkusit skákat jako žabička (s mou dopomocí) a procházet loužičkami (obruče na zemi). A když se docvičilo s kuželkami, vzal tu svou a stejně jako ostatní děti ji odnesl a hodil do připraveného košíku. To se fakt ještě nestalo. A pak si v herně dokonce hrál v blízkosti dětí a dokonce snesl, když mu malá Nelinka sebrala hračku. Myslím, že Bártovi hodně pomáhá, když se může před kontaktem s dětmi uvolnit. V mateřském centru zpravidla hned po příchodu zabereme trampolínu, kterou má Bárt rád. Skáče si tam třeba 10 minut sám, pokud to jde, asi se trochu uvolní ta nervozita, která ho popadá, když při vstupu do centra zahlédne nějaké miminko a pak jde všechno líp. No a ve čtvrtek jsme byli v mateřském centru zase, a to mu dokonce ani nevadilo, že s ním na trampolíně je malý Honzík! Rozhodli jsme se, že příští týden ve středu zkusíme, jak by Bartoloměj snášel zdejší Miniškolku. Světlana Jiráňová se uvolila dělat Bártovi pro tento pokus osobní asistentku, tak jsem zvědavá. Budu referovat:-)