Bartolomějův blog - ze života kluka s Williamsovým syndromem

Už podruhé v Bartolomějově životě jsme vyrazili na Slovensko, na týdenní rekondiční pobyt, který pro děti s Williamsovým syndromem pořádala slovenská Spoločnost Williamsovho syndromu a české občanské sdružení Willík. Abychom si ušetřili cestu, naplánovali jsme si týden před tímto pobytem v Maďarsku, takže do Tater jsme přijeli v sobotu odpoledne z východu, přes Košice. Cesta docela uběhla, udělali jsme si pár zastávek, přesto jsme někdy kolem třetí dorazili na místo a mohli se pustit do oběda, který nám tu schovali. V Žiarské dolině, v hotelu Spojár, se mezitím sešlo přes 20 rodin ze Slovenska a 8 rodin z Česka, s odborným doprovodem nás bylo skoro 90. Bartoloměje si z loňska všichni pamatovali, takže nás už zdálky zdravili, mávali, vzpomínali, jak Bárt loni ještě nechodil a jen lezl, chválili ho, jak vyrostl, no prostě pohoda mezi starými známými. Bártovi se to líbilo, protože má rád, když je kolem něj hodně lidí, a pokud je středem pozornosti, je to naprosto ideální. Počasí vypa...

Letos jsme si naplánovali dovolenou v Maďarsku - tip jsme dostali od Evy Šosté, která tu s Leou, Vítkem a Reném byla už loni. Bydleli jsme v penzionu u české bytné (!) ve vesnici Tard ve východním Maďarsku, pod Bukovými horami, asi 130 km od Košic, v kraji vinic (Egri Bikavér), kvetoucích slunečnic a termálních lázní. Měli jsme vedro, a tak se plánované výlety do okolí nakonec zredukovaly hlavně na ta koupaliště a termální bazény. Ale bylo to docela fajn, ba co víc, Bartoloměj byl nadšen. Penzion můžeme jen doporučit: http://www.apartmanlena.com/cz/index.html. Kromě lázní jsme ale pár míst přece jen stihli - historické barokní město Eger, rozhlednu v Miskolci, zdejší zvláštní skály v podobě homolí cukru (nebo termitišť), zříceninu hradu a tak.                                                      ...