Bartolomějův blog - ze života kluka s Williamsovým syndromem

U dvorní kadeřnice Janičky...

Bartolomějova cvičitelka jógy Péťa jako příklad dobré praxe v inkluzi „Roky společného vzdělávání mi přinesly velkou sociální flexibilitu a nadhled, i když to byl často bolestný proces“, říká Petra Fridrichová, která vystudovala bez jakýchkoliv speciálních podpůrných opatření běžnou základní školu a gymnázium, přestože jí byla v raném dětství diagnostikována dětská mozková obrna (DMO). „Za spolužáky z gymnázia nemohu mluvit, ale ti ze základní školy byli rozhodně vždy o něco napřed před svými vrstevníky. Když potkali člověka s postižením, už jako děti věděli, že fyzický handicap ještě neznamená neschopnost komunikace“,  dodává tato mladá energická žena, která se v  současné době věnuje dětem s nejrůznějším postižením jako terapeutka jógy pro děti se speciálními potřebami. „Vystudovala jsem osmileté humanitní gymnázium, které mi dalo vynikající základ pro komunikaci a společenský rozhled, který potřebuji ve své práci. Pracuji jako terapeutka dětí s postižením poh...

Velikonoční svátky strávil Bartoloměj jako již tradičně u babičky a dědy na venkově v Poohří. Pár doprovodných fotografií.

Opičák, to je lesík nedaleko libereckého letiště, místo, kam zpravidla chodíme venčit pejsky z blízkého útulku. Naším letoším psem jara je Riky:-) Nedělní venčení se i díky krásnému počasí vydařilo.

Vlakem jsme v sobotu dojeli do Jiřetína pod Jedlovou a odsud jsme se vydali po zelené do Varnsdorfu. Pěkná cesta lesem, cestou spoustu křížků, hraniční buk, dančí obora, ale taky dost promáčená cesta po nedávných deštích. Ze Starého nádraží zpátky do Liberce. Ušli jsme asi jen 6 km, ale nezmokli jsme, a to je hlavní:-)